« Úvod | Nové stránky »

ČJ - 3

Počátky českého písemnictví

STAROSLOVĚNSKÁ  a  LATINSKÁ  LITERATURA


-          kníže Rastislav požádal císaře Michala o dva učně, na Velkou Moravu přišli ze Soluně Konstantin a Metoděj v roce 863


-          vytvořili staroslověnštinu, abecedu – tzv. hlaholice ( Glaholica ) – inspirace v řecké abecedě, poté se zjednodušila na druhou abecedu = cyrilice ( ta přešla do azbuky v Rusku )


-          staroslověnština = stará církevní slovanština


-          obřady dříve byly v latině, lidé jim nerozuměli, později jsou ve staroslověnštině, které lidé rozuměli a přijali křesťanství


-          staroslověnština – uznána jako církevní jazyk


-          překlady náboženských textů a bohoslužeb, texty byly obranou staroslověnského jazyka – próza i poezie


-          nejznámější památky : Proglas = předmluva k překladu evangelia, z 9.století, obrana staroslověnského jazyka a vysvětlení důležitosti staroslověnštiny, úryvek :,, Nahé jsou všechny národy bez knih.‘‘


-          2 legendy, popis života obou bratří:Život Konstantinův - konec 9.stol.,vyprávění o životě a poslání Konstantina, hlavní myšlenky : ,,Každý národ by měl mít svůj vlastní jazyk.‘‘ – obrana staroslověnštiny


 Život Metodějův 


- byly čteny v kostele, objevují se tam světci, významné historické postavy, zázraky


     -    přelom 10. a 11.století : umírá Metoděj, převažuje latina, Metoděj učíval žáky  


          staroslověnštině v klášterech – po jeho smrti jsou jeho žáci pronásledováni, utíkají


          z VM do Bulharska


     -    r.1032 : založení SÁZAVSKÉHO KLÁŠTERA mnichem Prokopem = poslední útočiště


          staroslověnštiny, pak převládá latina jako hlavní jazyk po několik století


-          p a m á t k y : Legenda o svatém Václavu – z 10.století, popis života sv.Václava =     


zakladatel českého státu , ochránce a patron české země, pravděpodobný vznik v Čechách a ne na VM, objevují se zde zázračné prvky ( krev se nechtěla vsáknout do země atp.), což je typický prvek legendy


          Život a umučení sv.Václava a jeho babičky sv.Ludmilytzv.Kristiánova legenda


          ( sepsána opatem Kristiánem ), psána latinsky, náročnější styl než Legenda o sv.V.


     duchovní píseň : Hospodine, pomiluj ny – prosí o spasení českého národa, nejstarší česká  


     duchovní píseň, z 10.století


     UKÁZKA : Hospodine, pomiluj ny !
                   Jezukriste, pomiluj ny !


                   Ty, spase všeho mira,


                   Spasiž ny i uslyšiž,


                   Hospodine, hlasy naše !


                   Daj nám všem, hospodine,


                   Žizn a mír v zemi !


                   Krleš ! Krleš ! Krleš !


-          na poč.12.století zaniká staroslověnština, latina je dominantní, vše se píše latinsky, obyčejní


lidé mluví česky ( ale nepíšou ), památky jsou všechny v latině


 


HISTORICKÁ PRÓZA : v dějepisné próze – žánr k r o n i k y = zaznamenává události v chronologickém sledu, KOSMAS ( 1045 – 1125 ) = kněz, u sv.Víta, vzdělaný člověk, hodně cestoval, diplomatické cesty, zabýval se antickou literaturou a kulturou, dílo : Kronika česká  ( Chronica Boëmorum ), popis událostí v českém státě od nejstarších dob, např. Pověst o příchodu Čechů ( jak Praotec Čech přišel na horu Říp ), Pověst o Krokovi a jeho dcerách        ( Kazi, Teta, Libuše ), O Přemyslu Oráči, O Šemíkovi


-          kronika má 2 části : a) bájné vypravování starců


b) o tom, co sám Kosmas zažil


- psána latinsky, některé události jsou historicky nepřesné


    -    řada pokračovatelů : např. Zbraslavská kronika = autor neznámý, ze 14.století


  


   ČESKY PSANÁ LITERATURA


-          g l o s y = české poznámky mezi řádky nebo na okraji textů, 1.důkazy češtiny, používali je kněží


-          ČJ = mluvený prostředek mezi obyčejnými lidmi


-          vznik 2.duchovní písně : Vévodo české země, sv.Václave – z 12.století, funkce hymny, česky psaná a zpívaná


-          mezi 13.a 14. stoletím = největší rozvoj česy psané literatury – vláda krále Karla IV., rozvoj ČJ, Karel považoval Čj za rovnou latině, nechal postavit Karlín pro svou manželku, Karlův Most, … Praha = centrum vzdělanosti, 1344 – vznik arcibiskupství, prohloubení sociálních rozdílů


-          r y t í ř s k á e p i k a : navazuje na evropské národy, náměty – dobrodružné a milostné


-          e p o s y : Alexandreis nebo-li Alexandreida – asi na přelomu 13., 14.stol., veršovaný epos, hlavní postava = Alexander Makedonský – pravděpodobně je jeho předobrazem Přemysl Otakar II.


Tristan a Izolda


Kronika Trojanská – obd.Tróje, o válce a jejích hrdinech, v próze, 1.česky psaná a vytištěná kniha v Čechách, není to klasický žánr kroniky


Dalimilova kronika – ze 14.století, 1.česká veršovaná kronika, líčí události od příchodu Praotce Čecha až do roku 1314, vlastenecky zaměřená, autor neznámý, autor : možná kněz


-          nauková literatura : různé právnické texty, slovníky ( česko-latinské ) : Klaretův slovník, vlastním jménem Bartoloměj z Chlumce, umělecké jméno : Klaret


-          dějepisná literatura : Život Karlův ( Vita caroli ) – autor : sám Karel IV., autobiografie


 


LEGENDY z DOBY KARLA IV.


O svaté Kateřině ( Život sv.Kateřiny )- autor neznámý, pravděpodobně vzdělaný duchovní, náboženská symbolika, užívání barev jako symbolů, červená = symbol utrpení, modrá = naděje atp., filozofické úvahy hlavně o oddanosti bohu, víry, děj : je o lásce Kateřině Alexandrijské         ( Alexandrie z královského rodu ) ke Kristu, zázračné prvky, mučednická smrt Kateřiny – ubičována, stává se svatou


O svatém Prokopu = jednoduchá legenda, nenáročný jazyk, srozumitelné výrazy, opak legendy o sv.Kateřině, určena obyč.lidem, citována v kostelích knězi, vypráví o sv.Prokopovi – zakladateli Sázavského kláštera


 


DUCHOVNÍ LYRIKA


-          nejznámější : Kunhutina modlitba = duchovní píseň, vznik kolem roku 1300 n.l.


DVORSKÁ LYRIKA


-          potulní pvěci zpívají i v českých zemích


-          žánr : alba ( svítáníčka ) – milostné písně


-          díla : Závišova píseň - ,,umělý původ‘‘, vymyšlena neznámým konkr.člověkem, pak šířena dále


Ztratila jsem milého


Jměj se dobřě, srdéčko – původu lidového, milostný námět, lidová


-          k r o n i k y : zaznamenávají dějinné události v chronologickém sledu, události v delších časových úsecích, opak – letopisy = zaznamenávají události každého roku, s méně informacemi než kroniky, méně umělecky vypracované, ale uspořádanější


-          klaret = bohemář, tj. slovník, kt.nebyl určen pro obyč.lid, nutné znát základy latiny


SATIRA


-          zpočátku jen světská témata, později i náboženská, v poezii, v próze, i dramatu


a)       p o e z i i : žákovská nebo-li vagantská poezie ( žáci = studenti vysokých škol X vaganti = chudí studenti, vydělávali na svá studia svými díly v lit.)


-          skládali básně a písně : Píseň veselé chudiny – příklad žákovské poezie, o nutnosti žáků žebrat


-          ,,makarónská poezie‘‘ = psána česko-latinsky, 1 verš český, 1 latinský


-          Př. : Detrimentum Pacior


Podkoní a žák = veršovaná skladba ze 14.století, forma sporu mezi žákem a podkoním, kdo má lepší postavení


b)     s o c i á l n í    s a t i r a  = kritika společnosti a zlořádů


-          spis : Hradecký rukopis ( 1340 )= soubor veršovaných skladeb odsuzujících nepoctivost a nesvědomitost některých povolání, obsahuje Desatero kázanie božie – kritika církve, 1.česká bajka : Bajka o lišce a džbánu


-          kritika řemeslníků, konšelů, o jejich podvodech : Satiry o řemeslnících a konšelích


c)     d r a m a  : Mastičkář – pol.14.století, je to 1.světské drama ( dříve náboženská dramata , toto je původem také náboženské drama ( O třech Mariích – mastičkářky putují za Kristem, aby ho pomazaly )


-          děj se odehrává na tržišti, kde se ženy snaží koupit mastičky, postavy pojímány lidově, psáno


     pro chudé lidi, užití běžných i vulgárních slov


d)     f i l o z o f i c k á   p r ó z a : Tkadleček = řeší otázky života a smrti, filozofické úvahy, froma sporu mezi milencem a milenkou, hlavní myšlenky : neštěstí musí být, aby člověk poznal i štěstí


 


Obrana tehdejší společnosti : SMIL FLAŠKA Z PARDUBIC : Nová rada = veršovaná skladba, zvířecí alegorie : zvířecí král lev si k sobě pozve různá zvířata, chce poradit, jak má vládnout      ( lev by měl být údajně Václav IV.), hl.myšlenka : hájit zájmy vysoké šlechty a církve


 


KRITIKA SPOLEČNOSTI a PŘEDHUSITSKÁ DOBA


-          volání po nápravě církve


JOHN WYCLIFFE = anglický reformátor, vliv na Čechy


KONRÁD WALDHAUSER ( 1325-1369 )- příchod na pozvání Karla IV., cítil s chudými, kritika bohatých, kázal v NJ v Týnském chrámě, na něj navázal : JAN MILÍČ z KROMĚŘÍŽE – původně notář Karla IV., pak kanovník katedrály sv.Víta, vzdal se veškerého svého majetku, zbytek života prožil v chudobě, velký vliv na chudé


MATĚJ Z JANOVA = Milíčův žák, kázání také o chudobě


TOMÁŠ ŠTÍTNÝ ZE ŠTÍTNÉHO ( 1335-1409)- ze skromných poměrů, studium na univerzitě      ( bohosloví ), stal se knězem, vrátil se na jih Čech, sedlačil, filozofické práce psal č e s k y = spojení normálního života s církví, kritika církve – v mezích, psal traktáry ( = odborná pojednání na dané téma ), jeho kritika nebyla ostrá, začínal u sebe


Traktáty : Řeči nedělní


              Řeči sváteční = filozofické otázky, týkající se náboženství, při mších


              Knížky šestery o obecných věcech křesťanských = sborník traktátů o zásadách křesťanského života


 


LITERATURA DOBY HUSITSKÉ ( 15.stol.)


-          snaha o reformu církve, období reformace


-          literatura je v sepjetí s obyčejným životem, obrací se k aktuální skutečnosti, používána obyčejnými lidmi


-          slábne vliv latiny, nástup ČJ, hl.mezi obyč.lidmi


-          ž á n r y : legenda, rytířské eposy,drama ( lidové), píseň s tzv. ,,aktuálním obsahem‘‘, reakce na politické a sociální situace


Díla : Jistebnický kancionál = soubor aktuálních písní : Ktož jsů boží bojovníci – zpívali ji husité v armádě při válčení, obsahuje písně prohusitské i protihusitské


Roubnický kodex = satiry a polemické skladby ( p o l e m i k a = rozhovor, o něčem polemizuje,diskutuje…)


Budyšínský rukopis – z roku 1420, hlavní záznamy okolo roku 1420 a poč.15.století, prozaické i veršované zpracování, veršované skladby : Žaloba koruny české; Prorok ( = Porobení ) koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou – alegorická skladba, ve formě sporu, kdo je víc husitský a kdo proněmecký – zda Praha nebo KH


-          skladby se nesly v protizikmndovském duchu, obhajoba Čech


-          rozvoj k r o n i k á ř s t v í : VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ – nejvýznam., obdiv a sympatie k husitskému hnut : Husitská kronika – události od roku 1414 do roku 1422, informace o bitvách, zbraních,…


-          Báseň vznešené koruny české = oslavná skladba husitů, rozsáhlá báseň oslavující husitské vítězství u Domažlic r.1431


-          Další žánry :  traktáty = filozofická pojednání náboženského rázu


kázání


oslavné básně


,,exempla‘‘ = krátké příběhy, ze života obyč.lidí, především používané kazateli, původně v latině


-          známý kazatel : mistr JAN HUS ( 1371 -1415 ) – narozen v Husinci u Prachatic ( jižní Čechy), vystudoval artistickou fakultu, stal se ,, mistrem svobodných umění‘‘ , později vystudoval bohosloví a stal se knězem, 1400 – vysvěcen na kněze, velmi vzdělaný člověk, pracoval i jako univerzitní profesor, 1409 – stává se rektorem univerzity, kázal od roku 1402 v Betlémské kapli ( česky ), měl přízeň Pražanů, kritika základů církve, nežila v souladu s božími zákony, kramaření s odpustky,…církev se proti Husovi bouří – on kázal podle Wycliffova učení, církev zakázala jeho knihy, prohlášen za kacíře, papež na něj uvalil klatbu   ( INTERDIKT ) = zákaz činnosti, odchod Husa do Kozího hrádku a Krakovce, roku 1414 pozván Zikmundem na koncil do Kostnice, Hus přijal tuto nabídku, v Kostnici proběhl soud, neobhájil své myšlenky, odsouzen za kacířství, upálen 6.7.1415, jeho popel vysypán do Rýna


Dílo : Quodlibet ( kvodlibet ) – za jeho působení na univerzitě, soubor projevů, které realizoval, rozmanitá tématika, psáno latinsky


-          velká několikadenní disputace o různých tématech středověké vědy, přehlídka učenosti mistrů artistické fakulty před pozvaným obecenstvem a studenty


-          s p i s  o  c í r k v i : De Ecclesia – latinský, Husovy myšlenky vycházející z myšlenek Wycliffa – církev je ,,neviditelné společenství‘‘


-          d a l š í  s p  i s y : O šesti bludech ( De sex erroribus )= shrnutí jeho názorů na víru


-          č e s k é  s p i s y : Knížky o svatokupectví = ostrá kritika církve, odsuzuje vybírání poplatků za náboženské obřady


Výklad viery, desatera a páteře ( Viery – modlitba Věřím v boha, páteře – Otčenáš ), hlavní myšlenka : ,,Člověk má pro svoji pravdu i zemřít.‘‘


Postila = výklad svatých nedělních čteních


-          epistolární literatura ( epistole = latinsky dopis ) – psal je hlavně z Kostnice, osobní dopisy i veřejné pro národ


-          De Orthographia Bohemica O pravopise českém ( zjednodušuje český pravopis ), zavádí


diakritická znaménka = nabodeníčka – dlouhá nebo krátká


 


HUSITSKÉ HNUTÍ


-          vznik na popud upálení Jana Husa, vrchol sociálních problémů a rozporů, literatuře se věnoval i JAN ŽIŽKA Z TROCNOVA, napsal tzv. Vojenský řád = zákoník husitských vojsk


          POHUSITSKÁ DOBA


-          nejvýznamnější postava : PETR CHELČICKÝ – zavrhoval husitské ideály, byl proti všem, proti válčení, husitství, i tehdejšímu řádu, dílo : O boji duchovním – odmítá válku


     ( i spravedlivou), připouší jen duchovní boj s ďáblem


O trojiem lidu ( O trojím lidu ) : popis rozkastování lidí do úrovní, vyjádření myšlenky o rovnosti všech lidí


Postila = soubor kázání o soudobé společnosti


Sieť viery pravé = pravá křesťanská víra, největší ničitel sítě je panovník a papež


-          založení Jednoty bratrské = společenství původně obyčejných lidí, spojovala je pravá


křesťanská víra, život pozemský je čekáním na život posmrtný


-          v 15. a 16.stol. se JB otevřela i vzdělaným lidem, nejen prostým, snaha o kulturní a


náboženské vyzdvižení, poslední biskup : Jan Amos Komenský


-          d a l š í   ž á n r y 15. s t o l. : zábavná literatura – hl.cestopisy ( často do Izraele ), záznamy z cest


autoři : VÁCLAV ŠAŠEK Z BÍŘKOVADeník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa


     -    literární polemiky = pře na nějaké téma, např. JAN Z RABŠTEJNA - Dialogus


 


 


Čeština a slovanské jazyky


 


- základem byl jazyk praslovanský – 3 základní větve slovanských jazyků :


západní ( čeština, slovenština, polština, lužická srbština ), východní ( ruština, běloruština, ukrajinština ), jižní ( slovinština, srbochorvatština, bulharština, makedonština )   


- čeština je jazyk slovanský ( konkr.západoslovanský ), vyvinula se ze staroslověnštiny ( ta zde byla zavedena na VM Konstantinem a Metodějem )


-          vývojové etapy : 1) staroslověnština ( =jazyk VM, písmo – hlaholice )


     2) od 11. století : vznik prvních českých slov + krátkých přípisků = glosy


     3) 14.stol. – největší rozkvět, existence významných lit.děl, např.Dalimilova   


         kronika


     4) 15.stol., doba husitská, rozšíření a zjednodušení ČJ, gramatické úpravy :


         Jan Hus – tzv. diakritický pravopis.


     5) 16.stol. – obroda ČJ : Daniel Adam z Veleslavína = tzv.veleslavínská ČJ,


         Nakladatel.+vydavatelství – Jiří Melantrich z Aventina


     6) období NO : poslední třetina 18.století-1/2 19.stol., postupný rozvoj ČJ


     7) další vývoj ČJ od 2/2 19.stol., rozvoj lingvistiky = jazykovědy, Jan  


         Gebauer, Trávníček, Styblík, Jedlička, Šmilauer aj.


20.12.2008 20:50:34 | Autor: Tom Lery | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod