« Úvod | Nové stránky »

ČJ - 7

Národní obrození

= 18.stol.


-         snaha o větší vzdělání, realističtější pohled na svět, cestování, rozpad starého feudálního systému, vláda Marie Terezie a Josefa II. = nejvýznam.osvícenští panovníci, zavedení povinné školní docházky, vydán Toleranční patent ( 1781) = svoboda víry a vyznání, zrušení nevolnictví – svoboda stěhování, školství funguje mimo církev, ČJ vytlačovaná NJ, je to jazyk chudých lidí ( po bitvě na Bílé Hoře), nastává germanizace = poněmčování


 


-         2 etapy: 1) snaha o vytvoření nových pravidel ČJ


   2) otevřít se v kulturně a literárně celému světu – vlastní literární tvorba


 


1. etapa NO ( od 70.let 18.st. – poč.19.stol.)


 


- postavena na vědeckém bádání – např.literární historie, jazykozpyt ( =nauka snažící se zjistit systém ČJ), názvosloví


- v r.1774 = vznik instituce Soukromá společnost nauk ( po 16 letech přejmenována na Královskou českou společnost nauk) = sdružení vědců, úkol: bádání v oblasti ČJ a lit. – byli zde vlastenci a nadšenci, navázání na dobu před Bílou Horou


- cíle: vzdělávací a výchovné, vzdělání: pro širší masu lidí – zábavná próza, divadlo


 


-         historie: GELASIUS DOBNER = zakladatel kritického čes.dějepisu, zkritizoval kroniku Hájka z Libočan, psal v NJ


 


FRANTIŠEK MARTIN PELCL = Dobnerův nástupce, 1.profesor ČJ na UK, předělal Hájkovu kroniku podle skutečnosti => Nová kronika česká, psal své práce již v ČJ


 


-         jazykověda: JOSEF DOBROVSKÝ = skeptický názor na NO, psal v NJ, bádal bez ohledů na následky, nepříliš oblíbený mezi ostatními, narozen v Ďarmotech v Maďarsku, povoláním kněz, studium teologie, po studiích ředitel kněžského semináře, vychovatel v různých šlechtických rodinách, na sklonku života = soukromý vědec, bádání v mnoha oblastech, např.studium nejstarších dějin čes.a slovanských; bádal v oblasti slavistiky ( věda o slovanských jazycích)


 


-         díla: Dějiny čes.jazyka a literatury


       Německo-český slovník


       Zevrubná mluvnice jazyka českého = ustanovil spisovný ČJ, vzory =>z veleslavínské


       doby, formuloval zákonitosti ČJ


       Zásady správné české prozódie = zabýval se teorií poezie, psaní básní


       Základy jazyka staroslověnského


 


-         vzdělávací a lidovýchovná próza: boj proti hlouposti, předsudkům a pověrám, v lit.: Knížky lidového čtení, Kramářské tisky = příběhy o lásce, rytířích, strašidelné příběhy, pověsti, mravoučné povídky, cestopisy, dobrodružné příběhy, dostává se k ním knížka Robinson Crusoe


 


-         představitelé této prózy: VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS = hl.novinář, založil vlastní noviny – příspěvky jiných obrozenců: Schönfeldské pražské noviny ( později název Pražské poštovní noviny, ještě později: Krameriusovy C.K.vlastenecké noviny); zakládá vlastní nakladatelství a knihkupectví: Česká expedice = vydávána pouze čes.literatura, setkávání vlastenců, divadelníků, založena r.1791


 


-         anakreontská poezie: oslavuje víno, ženy, zpěv, šťastný život, pohodu…


-         ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER = sbírka: Sebrání básní a zpěvů = větší zaměření na evrop.lit., jsou zde i české ukázky, opět podobný námět – bajky, humorná poezie, přispěl sem i HNĚVKOVSKÝ, např.báseň Děvín


 


-         PROKOP ŠEDIVÝ= hry z lid.prostředí, např. Masné krámy, Pražští sládci


-         napsáno kolem 300 her, velmi málo jich bylo zachováno


-         konvenční poezie = tuctová, běžná, obyčejná


 


 


 


 


Divadlo


 


-         divadlo v Kotcích = německé, od roku 1738, předváděla se činohra a opera, jako první uvedlo čes.hru = Kníže Honzík


-         r.1783: vznik Stavovského divadla = zpočátku německé, pak převládají již české hry, majitelé = Němci


-         stavba divadla Bouda = dřevěná, na Koňském trhu ( dnešní Václavské náměstí), pouze české hry, významný dramatik = VÁCLAV THÁM = hl.hry z čes.národ.dějin, např.Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka, jako první uvedla hru od Shakespeara


-         Bouda později zavřená, hrálo se ve Stavovském divadle


-         ve 20.letech 19.stol. => úvahy o vystavění vlastního divadla


-         začátky novočeské poezie, rozvoj básnictví: VÁCLAV THÁM – dílo: Básně v řeči vázané = překlad několika cizích básní


 


2.etapa NO (poč.19.stol. – konec 20.let 19.st.)


 


- snaha o tvorbu kvalitní literatury, růst čes.vzdělanosti, mizí osvícenství, objevuje se preromantismus


 


-         JOSEF JUNGMANN = psal česky, narozen v Hudlicích u Berouna, syn chudého řemeslníka, vystudoval filozofickou fakultu v Praze, stal se profesorem na gymnáziu v Litoměřicích, stále působil v Praze => vědecká činnost, angažuje se v NO, nejprve tvoří básně, patřil do Puchmajerovy skupiny, vědec a organizátor akcí spojenách s NO, zpočátku pracuje v časopisech


 


dílo: Rozmlouvání o jazyku českém = kritika poněmčování škol a úřadů,článek


dále např.: O klasičnosti literatury a důležitosti její = vyjádřil, že čes.národ by měl mít svoji blízkou a charakterizující literaturu


-         r.1816 vychází nařízení umožňující vyučovat na gymnáziích ČJ => Jungmann píše učebnice: Slovesnost = o teorii literatury, zároveň to byla sloh.čítanka


-         Historie literatury české = souhrnný obraz  vývoji čes.lit.


-         Česko-německý slovník = velmi rozsáhlý, pětidílný, vytváří nová slova,přejímá z ciziny, čerpá hl. z lidového jazyka, oblíbený u vlastenců, kolem něj se utvořila družina vlastenců, např.bratři Presslové ( názvosloví přírod.věd)


-         Jan Evangelista Purkyně: názvosloví v oblasti fyziologie a medicíny


 


Rukopisy


 


-         pod vlivem preromantismu se objevuje snaha najít národ.písně


-         v r.1817 a 1818: objev zlomků větších básnických skladeb, objevitelé: VÁCLAV HANKA = knihovník a archivář čes.muzea, vydával staročeské památky a slovanské lidové písně, tvořil i básně a JOSEF LINDA = hl.novinář, spisovatel, žil často v bídě a nedostatku, román: Záře nad pohanstvem = historic.román, čerpal v Hájkově kronice


 


-         objevená díla: Rukopis královedvorský = měl by být ze 13.stol., všechny žánry – lyrické, epické, lyricko-epické písně: Závoj a slaloj, Oldřich a Boleslav = oslavovaly vítězné boje proti nepřátelům vlasti


lyrika = milostná, přírodní: Kytice, Jahody, Skřivánek


ð       vlastence včetně Dobrovského nadšeni


 


-         Rukopis zelenohorský = z 9.stol., krátký zlomek básně o staročeském sněmu kmetů a


Vladyků, skladba: Libušin soud = o dědickém sporu Chrudoše a Šťáhlava, soudkyní byla Libuše


-         80.léta 19.stol.: zkoumání rukopisů různými vědci, např.JAN GEBAUER, T.G.MASARYK, byly to podvrhy, skuteční autoři neznámí


 


Česká minulost


 


FRANTIŠEK PALACKÝ = narozen v Hodslavicích na Valašsku, redaktor časopisu České muzem


-         nejrozsáhlejší dílo: Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě = psáno několik desetiletí, zachycení historic.událostí od bájných počátků až do r.1526 => snaha o pravdivé popsání dějin, práce v muzeu, jeho dílo = vrchol čes.dějepisectví


-         zastával tzv.austroslavismus = pro budoucnost čes.národa je důležité být součástí Rak.Uherska => po r.1860 mění názor: ,,Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm!‘‘


-         všeslovanské myšlenky = všichni Slované jsou bratři = představitelé těchto myšlenek = hl.básníci


ð       např. PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK = původem Slovák, dílo: Slovanské starožitnosti = popsal zde dějiny slovan.národů ( opět od poč. do konce r.1000), chtěl poukázat, že Slované jsou rovni ostatním národům


ð       JAN KOLLÁR = studium teologie v Něm., evangelick= vyznání, zamiloval se do dcery jiného evangelic.faráře – Vilemíny Schmidtové => stala se jeho inspirací v rozsáhlé básni: Slávy dcera = sbírka znělek ( sonet), alegorie Slovanska, Sláva = nejvyšší bohyně, v jeho očích je to Vilemína, opěvuje zde krásy přírody slovan.zemí


 


FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ = narozen ve Strakonicích, byl synem tesaře, studoval filozofii  na UK, vyloučen kvůli čtení pod lavicí ( četl Postillu od J.Husa)


-         stal se vychovatelem, redaktor Pražských novin, zájem o slavistiku, profesor slavistiky na univerzitě ve Vratislavi, byl i spisovatel


-         sbírky: Slovanské národní písně


Mudrosloví národu slovanského v příslovích


Ohlas písní ruských


Ohlas písní českých


 


Divadlo v 2.etapě NO


 


-         velký rozkvět čes.divadla ( poč.19.stol.), ve Stavovském divadle => stále častější čes.hry, témata her: čerpají z čes.historie, z tehdejší současnosti, děj se odehrává na malých městech nebo na vesnicích, objevuje se zde láska muže a ženy – do cesty se jim postaví 3.bohatý muž, kt.stojí o mladou dívku a snaží se ji získat ( bohatý = padouch, chudý = čistá duše) = veselohry, chudí lidé zůstali spolu


-         JAN NEPOMUK ŠTĚPÁNEK:  historic.hry –Břetislav I.


   Obležení Prahy od Švédů


                                               současné hry – Čech a Němec


 


-         VÁCLAV KLIMENT KLICPERA: vrcholná dramatic.tvorba, psal historic.hry s pohádkovými motivy, hry: Divotvorný klobouk, Rohovín čtverrohý, Blaník


-         prózy: Točník


 Příchod Karla IV.do Čech


         = > přechod mezi romantismem a preromantismem


 


Doznívání ideálů NO a poč.realismu


 


 


-         lidé hledají inspiraci na vesnici, v obyč.životě


 


KAREL JAROMÍR ERBEN = studium filozofie a práv , seznámil se s Fr.Palackým => díky němu se Erben dostává ke studiu národopisu, měl přístup do archivů, byl pracovník čes.muzea => zaměřil se na lid.písně a pohádky


 


-         dílo: Kytice ( Pověstí národů) = básnic.sb,umělec.přepracování slovesnosti, témata: problémy mezilidských vztahů, hl.balady = ponurý děj, tragické, řeší otázky viny a trestu, lidský úděl a osud


 


-         Prostonárodní české písně a říkadla


 


-         České pohádky – Liška Ryška, Pták Ohnivák, 3 zlaté vlasy děda Vševěda, Plaváček…


 


KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ: spisovatel, novinář, satirik, epigramatik, psal krátké satirické básně kritizující hl.společnost, spolu s B.Němcovou zakladatel čes.realistické lit., narozen v Borové, původně se jmenoval jen Karel Havlíček, pak získal přídomek Borovský, studoval gymnázium v Německém Brodě ( pak přejmenován na Havlíčkův Brod), studium filozofie v Praze, vstoupil do kněžského semináře, nezamlouvalo se mu fungování církve, nedostudoval, stal se vychovatelem hl.dětí v nejrůznějších rodinách, např.v Rusku => získal spoustu zkušeností => po návratu novinář: redaktor dvou novin: Pražské noviny, Národní noviny => chtěl ,,vychovávat čes.národ‘‘ a hrdost Čechů => problémy s rakouskou vládou, kritika režimu => odvezen tajnou policií do Brixenu => mezitím mu zemřela manželka => po návratu do Čech nemá kam jít, zemřel na plicní nemoc


 


-         ve svých dílech: kritika spol.


 


-         dílo: Obrazy z Rus => vliv jeho návštěvy z Ruska, kritika absolutismu v Rusku i v Čechách


 


-         epigramy: např.Etymologický: Odkud se vzalo – zkouším žáky-


    jméno Rakous počátek ? –


    ,,Od raků, nebo oni taky


    Chodí pořád nazpátek!‘‘


 


-         básně: kritika režimu a politiky, církve


 


-         Tyrolské elegie: zážitky z Brixenu


 


-         Král Lávra: sarkastic.parafráze staré pohádky


 


-         Křest sv.Vladimíra: inspirace rus.příběhy z dávnověku, kritika hl.církve


 


-         většina děl vychází až po jeho smrti, až po uvolnění politic.atmosféry


 


BOŽENA NĚMCOVÁ: pravděpodobně narozena ve Vídni, z nepříliš bohaté rodiny, otec panský kočí (Jan Pankl), matka = služka ( Terezie Novotná) = Češka, dětství prožila v Ratibořicích u České skalice, dána na vychování do zámku v Chvalkovicích, provdána v 17 letech za úředníka finanční stáže: Josef Němec = přijala jeho příjmení => měl problémy v práci => odraz v osobním životě


-         zapisovala pohádky a vyprávění, kt.slýchala od obyč.lidí, měla ráda krajinu Chodska


-         umírá jim synek Hynek, měla tuberkulózu => rozchází se s manželem, živí se psaním, těžce nemocná, bez prostředků


-         nejznám.díla: Obrazy z okolí domažlického


Národní báchorky a pověsti


 


-         povídky: hl.o dobrých lidech, se kt.si zle zahrál osud: Divá Bára, Dobrý člověk, Pan učitel


 


-         Chýše pod horami, Babička, Pohorská vesnice, V zímku a podzámčí = projev realismu, život bohatých v zámku X život chudých v podzámčí


 


 JOSEF KAJETÁN TYL = narozen v Kutné Hoře, za studií se u něj objevila láska k divadlu, ze studií odběhl do kočovného divadla => psal hry => po několika letech se dal dobrovolně k vojákům => věnoval se opět psaní her, zaměstnán ve Stavovském divadle  – režisér, píše články do novin, zakázaný vstup do Prahy, opět v kočovném divadle


 


-         zakladatel čes.realistic.dramatu, píše výchovné hory k národním ideálům – hry mívají dobrý konec, příběhy z obyč.života


 


-         hry: Pražský flamender, Paličova dcera, Tvrdohlavá žena, Fidlovačka ( aneb žádný hněv a žádná rvačka) – hudbu složil Fr.Škroup


 


-         dramatic.pohádky a báchorky: Strakonický dudák


 


-         historic.hry: Kutnohorští havíři, Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova


 


-         próza: povídky – návrat k české minulosti: Dekret Kutnohorský, Rozina Ruthardová


-         tehdejší současnost: Rozervanec, Poslední Čech


20.12.2008 20:53:31 | Autor: Tom Lery | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod