« Úvod | Nové stránky »

ČJ - 12

Vývoj světového dramatu

Antika


 


-         vznik dramatu z dionýských slavností; byly zde kozlíci, kt.zpívali různé písně, dragoidó = kozlí písně => vznik tragédií; převtělovali se do satirů ( pomocníci Dionýsa) a starali se o zábavu


-         tragédie byly určeny pro vyšší šlechtu = vyšší umění


-         komedie = pro obyč.lid


 


Starověké Řecko ( 6.-4.st.př.n.l.)


 


Tragédie


 


-          AISCHYLOS ( 525-456 př.n.l. ) – hry psal už od mládí, ve 40 letech se prosadil, ve svých hrách řeší otázky mravní povahy, Bohové určují osud jeho hrdinů ( osud = moira ),


dílo : Spoutaný Prométheus, Oresteia


-          Oresteia : hlavní postavy : Agamemnon ( hlavní vůdce Sparťanů proti Tróje ) Klytaimnestra,Orestes, děj : Agamemnon se vrací z války domů, zpět ke své ženě Klytaimnestře, ta má ale doma milence, spolu s ním zabila Agamemnona, syn Orestes nato zabije Klytaimnestru i jejího milence, lid s tímto činem sice souhlasí, ale Orestes je nešťastný, vzdá se trůnu a vyhází do vyhnanství


 


SOFOKLES : 480 – 406 př.n.l., náměty jeho her : trojské báje, thébský královský rod, d í l o : Elektra


Král Oidipus ( thébský král ):   měl manželku Iokastu, Bohové seslali mor na město Théby    z důvodu nepomstění smrti krále Laia, Bohové obvinili z vraždy Oidipa ( jeho syna ), Oidipus pátral po pravdě a zjistil, že existuje sudba o tom, že Laia zabije jeho syn, matka chtěla Oidipa před touto sudbou zachránit, nechala jej vychovat jiným mužem, sudba se přesto splnila, Oidipus zabil v šarvátce cizího muže a nevěděl, že to byl jeho skutečný otec, Iokasta spáchala sebevraždu ( bylo jeho manželka a zároveň jeho matka – další šokující zjištění ), Oidipus si vypíchnul oči, neunesl tíhu viny, odešel do vyhnanství


Antigona ( Oidipova dcera, měla dva bratry – Eteokla, Polyneika ) : po odchodu Oidipa do vyhnanství se Eteokles a Polyneikes přou o trůn, Eteokles se spojil s králem Kreontem, došlo k bitvě mezi bratry, oba se navzájem zabili, na trůn se dostal Kreon, vydal příkaz, aby nebylo pohřbeno tělo Polyneika, Antigona jeho tělo stejně pohřbila navzdory zákazu, Kren byl rozzuřen a nechal ji zaživa zazdít, Bohové za to byli na něj rozezleni a vyhrožovali mu, chtěl tedy Antigonu osvobodit, ale ta už se mezitím oběsila, manželka Kreonta ( Eurydika ) spáchala také sebevraždu, stejně jako Haimon ( snoubenec Antigonin ), Kreon musí žít s pocitem viny


 


EURIPIDES – 480 př.n.l. – 406 př.n.l., byl to 3.nejvýznamnější autor antických tragedií, stýkal se s filosofy, velmi vzdělaný, jako první uvedl ve svých hrách postavy otroků, snažik se vykreslit své postavy z hlediska psychologie, objevuje se u něj  d e u s   e x   m a c h i n a  ( do děje zasahují Bohové


H r y : Médea – vypráví o Argonautech ( mořeplavci plavící se za svatým rounem ), jejich vůdce – Iason, jeho přítelkyně Médea


- Médea pomáhá získat Iasonovi zlaté rouno, poté se plaví po moři do města Korintu, kde vládne král Kreont, který má dceru Glauku, Iason a Glauka se do sebe zamilují, vezmou se, Médea žárlí, dává Glauce zvláštní čelenku, kde ve správný čas přeskočí jiskra,zapálí Glaučin šat a dvíka uhoří, zemře i její otec, Médea zabíjí i děti, které měla s Iasonem, Médea je za své činy nakonec potrestána Bohy


 


Komedie


 


ARISTOFANES : 446 – 385 př.n.l.


autor komedií a  f r a š e k  ( = krátké divadelní hry), které  zesměšňovaly např.politiky, kulturu apod., jeho dílo : Žáby – hlavně proti Euripidovi, hlavní postava – Dionýsos, zajíždí si do podsvětí pro Euripidia, když přejíždí řeku mrtvých, kvákají žáby, nakonec najde Euripida s Aischylem, když spolu soupeří o to, kdo je lepší pisatel, objevuje se tam Aristofanes a zesměšňuje Euripida, Dionýsos bere na svět raději Aischyla než Euripida


- další díla  : Jezdci


               Mír


 


Starověký Řím ( 3.-2.st.př.n.l.)


 


TITUS MACCIUS PLAUTUS (250 – 184 př.n.l. )- tvořil podle řeckých vzorů,  hlavně komedie – náměty z obyčejného života, lásky, zklamání, díla : Vychloubačný voják, Lišák Pseudolus, Komedie o hrnci


- dramata jsou vždy veršovaná


- Lišák Pseudolus : děj této římské komedie se odehrává během jediného dne v Athénách


 


-          pak se dramatická tvorba rozvinula až ve středověku ( 10 st.) = náboženská dramata, v kostelích byly předváděny výjevy z nábožen.života = mystéria a myrácula ( = hry se zázraky)


 


Humanismus a renesance


 


Španělsko : MIGUEL DE CERVANTES Y SAVEDRA- nechodil do školy, dobrodruh, účastník


mnoha bitev, přišel o ruku, zajat Turky, úředník, neúspěšný podnikatel, umřel v bídě, nikdo se o


něj nezajímal, v této době - žánr : rytířský román = zvláštní forma románu, příznačná pro 15. a 16.století, představující prozaické zpracování středověké rytířské epiky a soustřeďující se především na dějové složky, děj je zpravidla situován do fantastického světa, zabydleného obry a nestvůrami, jež musí hrdina přemoci, aby získal srdce dámy


dílo : Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha = parodie na rytířský román, hl.hrdina : Don Quijote – chudý šlechtic, čte si rád rytířské příběhy, rozhodne se stát rytířem a získat slávu a srdce ženy, který je pro něj dokonalá ( Dulcinea ) – zná ji jen od vidění, doprovází jej věrný Sancho Panza, don Quijote jede na své staré a vychrtlé kobyle Rosinante, bojuje s přeludy, větrné mlýny považuje za obry, nakonec poznává Dulcineu a zjišťuje, že je ve skutečnosti hloupá a ztrácí ideály, vše se odehrálo jen v jeho mysli…umírá


LOPE DE VEGA = dramatik, bouřlivý život, vyhlášený milovník, stal se miláčkem národa, ve 13 letech – 1.divadelní hra, celkem 2000 her, velmi podobné, vytvořil španělské národní drama – drama pláště a kordu ( dýky ) – typ dramatu, náměty – láska, city a čest, objevuje se zde i tragikomedie, porušoval jednotu času, místa a děje, zvětšil dynamiku děje, historické náměty používal málo, počet postav : 3-4, tyranský šlechtic, chudý poddaný vesničan – chytrý, dokázal se bránit útokům šlechtice, panovník uvedl problém na správnou míru


Dílo :  Král je nejlepší soudce


            Otrokyně svého milence


            Král Pedro v Madridě


            Ovčí pramen – o vzbouření prostého liduz vesnice proti vysokému šlechtici


 


Anglie : 16.-17. století, doba královny Alžběty, alžbětínská doba, alžbětínské divadlo


EDMUND SPENSER = dramatik, básník, psal oslavné básně na královnu Alžbětu : Královna víl (nedokončený epos )


WILLIAM SHAKESPEARE = největší dramatik světové literatury, narozen ve Stratfordu nad Avonem, odchod do Londýna za prací, nechával se najmout od různých divadelních společností a píše hry, spolumajitel divadla GLOBE, 37 her


Dílo : 1. období tvorby : do roku 1600 – komedie : Komedie plná omylů


                                                                                     Zkrocení zlé ženy


                                                                                     Mnoho povyku pro nic


                                                                                     Kupec benátský


                                                                                     Sen noci svatojánské


                                                                                     Veselé paničky Windsorské


-         píše i historické hry v tomto obd.  – z anglických dějin : Jindřich VI., Jindřich IV., Richard III. (,,Království za koně‘‘), ze starověku : Julius Caesar


-         drama : Romeo a Julie


2.období – do roku 1608 : skepse, pesimismus, životní zklamání


Tragédie : Macbeth


                 Král Lear


               Antonius a Kleopatra


               Othello : hl.postavy – Jago ( důstojník benátské republiky ), Othello ( jeho nadřízený, černoch ), jeho žena – Desdemona, na výpravě proti Turkům se Jago rozhodne,že zničí Othella, Othello a Jago = přátelé na oko, Desdema je prý muži nevěrná, uškrtí ji, byla však nevinná – Jago se chtěl Othellovi jen pomstít…neunese vinu a spáchá sebevraždu


Hamlet, kralevic dánský : děj se odehrává v dánském království, Hamletův otec zemře za podivných okolností, Claudius ( králův bratr ), asi zabil svého bratra, oženil se s královnou, Hamlet má sen, kde se zjeví jeho otec a řekne mu pravdu o své smrti, zabil jej Claudius, Hamlet chce pomstít svého otce, probírá určité filozofické otázky ( ,,Být či nebýt, toť otázka‘‘ ), zinscenuje představení o smrti svého otce, Claudius Hamleta za to pošle do VB, Hamlet se však tajně vrací dokonat pomstu, souboj Hamleta s Poloniem ( otec jeho životní lásky Ofélie ), myslel sis, že je to Claudius a zabil jej za závěsem, Ofélie páchá sebevraždu, bratr Ofélie Laertes vyzve Hamleta na souboj, Claudius otráví Laertův meč jedem, chce se zbavit Hamleta, otrávený meč nakonec zabije úplně všechny


3.období : asi do roku 1612, méně pesimismu, klidnější hry bez dějových zvratů, hry : Bouře, Zimní pohádka


 


Baroko


 


Španělsko : PEDRO CALDERÓN DE LA BARCA = přechod renesance k baroku, dramatické tématika, náboženská dramata, komedie, tragédie cti


dílo:Lékař své cti – manžel bezdůvodně žárlí na svou žen, zavraždí ji


      Nejnestvůrnější žárlivosti = vražda manželky ze žárlivosti


      Soudce Zalamejský = nejznámější, hl.postava = venkovský lichvář Crespa, kapitán králov.vojska svede jeho dceru, aférka brzy končí, ale otec požaduje, aby si ji kapitán vzal za ženu; on se mu vysmál, obvinil kapitána ze zločinu, ptž byl zároveň soudcem a odsoudil jej k trestu smrti; panovník tento trest neschválil, ale otec popravu přesto vykonal


 


Klasicismus


 


Francie


 


PIERRE CORNEILLE = dramatik, tvůrce moderní tragédie = popírá osud, čl. o sobě sám rozhoduje, bez zásahů bohů, používá hlavu, heslo ,,každý svého štěstí strůjcem‘‘


-         dílo Cid = velice oblíbené u lidí, Cid má milenku Chiménu, její otec je hrabě Gorma – povýšený, namyšlený, urazil Cidova otce, Cid zabil hraběte Gormu, Chiméra: citový boj – za otce a čest rodiny, Cid měl být zabit, král mu udělí milost


-         zakladatel moderní tragédie


 


JEAN RACINE


 


-         hl.psycholog.tragédie, svár mezi vášnivými city a rozum.přístupem, obracel se hl.do antiky


-         dílo: Faidra = stejnojmenná hrdinka, inspirace Euripidem, manželka athénského krále Thésea, Faidra se zamilovala do svého nevlastního syna Hipolyta => neopětoval její lásku, snažila se ji získat => Théseus se domníval, že mu chce Hipolytos odloudit manželku, vyhnal ho => spáchala sebevraždu a přiznala se manželovi


 


JEAN BAPTISTA POQUELIN ( Poklén) alias MOLIÉRE


= herec, divadel.režisér, ředitel Královského divadla v Paříži, napsal asi 33 komedií, ve svých hrách se obracel na obyč.lidi a řešil mravní problematiku tehdejší společnosti


 


-         dílo: Tartuffe = stejnojmenný hrdina, kt.je prospěchářský a snažil se manipulovat s lidmi => úspěšný, vetřel se do přízně jedné rodiny, získal si důvěru otce a tahal z něj peníze, sváděl ale i jeho sceru a manželku, byl na něj přepsán majetek rodiny => král to zrušil


-         Lakomec: inspirace Komedií o hrnci od Plauta, hl.hrdina = Harpagon – jediný smysl života = peníze


-         Zdravý nemocný, Scappinova šibalství, Mešťák šlechticem, Misantrop, Škola žen…


-         snažil se ve svých hrách zaútočit na zlořády spol., jako je vypočítavost, lakomství, přehnaná láska k penězům…


 


Itálie


 


-         objevuje se zde commedia dell‘ arte: herci se drží minimálně textu, hl. je improvizace, důraz an svobodu, uvolněnost, hodně překvapující, ustanovené typy postav: Pantalone = bohatý kupec, kt.vždycky někdo ošidí – hl.Scappino ( šibal nebo sluha), Arlecchino ( Harlekýn), Colombína = hezká, ale trochu hloupá služka, Pierot – šašek


-         nejznám.autor komedií: CARLO GOLDONI = Ital, zakladatel italské národní veselohry, hry: Chytrá vdova – kritika vypočítavosti někt.žen


Hrubiáni – kritika mužů, jež jsou hlavami rodiny, ale nechovají se dobře k ženám


Poprask na laguně


 


Německu se objevuje hnutí Sturm und Drang ( Bouře a Vzdor) = hnutí spisovatelů, vzbouřili se proti pevnému řádu a uhlazenosti klasicismu, důraz na tvůrčí svobodu a originalitu děl, patřili sem:


 


JOHANN WOLFGANG GOETHE = spisovatel, dramatik, filozof, narozen ve Frankfurtu nad Mohanem v dobře situované rodině, studium práv, nejprve státní úředník, ministr, hodně cestoval, vzdělaný člověk, navštívil i Čechy, přítel mnoha českých myslitelů ( Josef Dobrovský, hrabě Sternberg), dílo Prométheus = veršované drama, typické pro preromantismus, oslava lidského vzdoru proti bohům


 


Goetz von Berlichingen = také veršované drama, historic.námět – ze selských bouří, vzbouření proti šlechticům


 


Utrpení mladého Werthera: román v dopisech o mladém muži, kt.život poznává z méně příjemných stránek, láska ho zradila, setkává se s nezájmem světa, páchá sebevraždu ( vliv na tehdejší mladé lidí, začali páchat sebevraždy)


 


-         Goethe odjíždí do It., zájem o antickou literaturu, Goethe již není tak tragický


 


-         dílo Ifigenie na Tauridě = veršovaná tragédie z oblasti starořeckých veršovaných bájích


 


-         Torguato Tasso: popisuje život tohoto autora žijícího na přelomu baroka a renesance


 


 


-         ve stáří – nový hrdina: Viléma Meistera léta učednická = V.M. je kupecký syn, kt.začal kočovat s herci, poznává nové lidi, lásky, neřešil to sebevraždou, ale zvykl si na tento život


 


-         nejznám.dílo: Faust = veršovaná tragédie, hl.myšlenka: smysl lidského života je ve službě jedince celku, v knížkách lidového čtení se objevuje postava Fausta od 16.stol., Faust byl neustále nespokojený, vyvolal ďábla Mefistofela, upsal se mu, Faust nedošel uspokojení, sice jej omladil a seznámil s novou láskou Markétkou, ta však zavinila smrt své matky a bratra, pomátla se a utopila své dítě, poté ji zatkla policie a byla popravena


 


-         2.díl: na císař.dvůr přichází Faust, měl za úkol zlepšit ekonomiku císařství, vynalezl papír.peníze a skutečně ji zlepšil, začíná být spokojený po vykonání dobrého skutku, dostal část neúrodných bažin a zúrodil ji, lidé se sem nastěhovali, konečně byl spokojený úplně, Mefistofeles byl poražen a Faust byl vykoupen


 


FRIDRICH SCHILLER = básník, dramatik, představitel Sturm und Drang, dílo Loupežníci, Don Carlos = v době hnutí


 


-         dále:   Úklady a láska


O dceři chudého hudebníka = zamilovala se do bohatého šlechtice, ale její lásce nebylo přáno


Valdštejn


 


Romantismus


 


Anglie


 


lord GEORGE GORDON BYRON = romantic.spisovatel, žil bouřlivým životem, aristokratic.původ, zřekl se dobrovolně svého titulu, manželství: cestoval po Evropě, byl v It., snažil se bránit svobodu jedince a celého národa, ve válce s Turky se nakazil morem, položil základy lyricko-epické povídce (byronská povídka) a básnic.dramatu


 


 


-         dramata: Džaur, Korzár, Lara => obdobná tématika, hl.hrdina bojuje proti tyranii a utlačování nějakého národa, za svobodu sebe sama


 


-         Manfréd a Kain = nábož.-filozof.dramata, typický prvek: titanismus ( odpor proti bohům)


 


PERCY BYSSHE SHELLEY


 


-         dílo: Odpoutaný Prométheus = vzpoura proti bohům, bohové mu nakonec dávají milost


 


 


 


Francie


VICTOR HUGO = prozaik, básník, dramatik, politik, syn napoleonského generála, nesnášel Napoleona, měl politic.svobodomyslné názory, liberál ( uznával všechny názory)


 


-         drama Cromwell : jeho úvodní stať je důležitá pro romantismus = manifest romantismu, námět: boj za svobodu, soc.otázky, hl.hrdinové jsou chudí lidé, ale morálně na úrovni, nenávist proti tyranům


 


ALEXANDER SERGEJEVIČ PUŠKIN: politic.angažování, boj za svobodu a proti carovi, byl poslán do vyhnanství


-         dílo: Kavkazský zajatec


       Bachčisarajská fontána


       Cikáni


-         drama Boris Godunov


 


Realismus


 


Rusko


 


-         kritika společ.poměrů tehdejší doby


 


NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL: dramatik, spisovatel, hl.kritika záporných jevů ve spol., původem Ukrajinec


 


-         Taras Bulba = dramatic.povídka z minulosti ukrajinských kozáků


 


-         komedie: Ženitba, Hráč, Revizor


 


-         Revizor: hl.postava = úředník Chlestakov,kt.cestuje za otcem => vystoupí z vlaku, ubytuje se, v kartách prohraje peníze => domnívají se, že je to revizor => lidé mu dávají úplatky => využívá toho, svádí hejtmanovu dceru i manželku => poté odjezd => posílá jim dopis, že je všechny obalamutil


 


-         Mrtvé duše: Pavel Ivanovič Čičikov – snaží se využít děr v zákoně kvůli svému prospěchu, uvádí fiktivní sedláky, kt.už nežijí => získává peníze od cara


 


ANTON PAVLOVIČ ČECHOV: prozaik, dramatik


 


-         dramata: přechod od realistic.dramatu k modernímu – zaměřen na psychologii hl.postav


 


-         dílo: Racek, Stýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad


 


Symbolismus


 


OSCAR WILDE ( 1854-1900) – pobuřoval společnost, básník, prozaik, dramatik, dekadent ( dekadenti = znuděni spol., měli spoustu peněz, ale nebavilo je to, po ničem netoužili, bojovali za krásu a umění, tvořili čistě, bylo pro ně


20.12.2008 20:56:31 | Autor: Tom Lery | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod