« Úvod | Nové stránky »

ČJ - 20

Česká literatura do konce 60.let 20.stol


1945-1948


 


-konec 2.s.v., oslava rudé armády, konce fašismu a války – v dílech odraz války, hledali nové směřování – rozdělení Evropy na V a Z


-nový literární orgán – Svaz českých spisovatelů – určoval, jakým směrem se bude ubírat literatura, r.1946 – sjezd – 2 směry:


         1) politicky angažovaná – poezie i próza, literatura má vyjadřovat pocity socialistického člověka, optimismus, budování socialismu – vzory převzaté ze SSSR


         2) apoliticky zaměřená – oproštění od politiky, jde do hloubky člověka, požitků a vnímání světa


-rozvoj literární kritiky – z filosofického hlediska:


         1 - marxistická kritika – ZDENĚK NEJEDLÝ, LADISLAV ŠTOLL


         2 – nemarxistická – ALBERT PRAŽÁK, VÁCLAV ČERNÝ


         3 – surrealistická kritika – ZÁVIŠ KALANDRA – nábožensky založen, 50.léta – popraven


-r.1948 – změna společenské situace – v únoru se ujímají vlády komunisté – literatura může být poté jen socialistická, budovatelská a optimistická – ostatní proudy zakázané


 


Próza


-zážitky z 2.s.v., květnové povstání, oslava rudé armády


-po r.1945 – historické knížky, angažovaná politická literatura


-během války psychologická tvorba


-po únoru 1948- cenzura, jen prorežimní literatura – vzor komunistické literatury JULIUS FUČÍK


 


 


JULIUS FUČÍK


komunista ve straně, reportér, pracoval pro časopis Rudé právo, navštívil SSSR – vše se jim daří, jen vzkvétá po VŘSR – dával to za příklad, od r.1942 žil v ilegalitě, 1943 zatčen a popraven


         -Reportáž psaná na oprátce


slavné ve světě,, vliv na pozdější tvorbu, psal na malé papírky – manželka je přepisovala, láska k manželce, ke komunismu, popis jak byl mučen, idol literatury a komunismu, neví se, jestli to opravdu sepsal, manželka – Gusta Fučíková – stala se díky němu slavná, rozváděla dál kult Fučíka


 


 


ADOLF BRANADL


z divadelní rodiny, dramatik, záliba v dráze-mašinky a vláčky, zábavná literatura, historické knihy


         -Stříbrná paruka:


kočovní herci, historická kniha


         -Lazarentní vlak:


konec 2.s.v., situace na nádraží v Praze


         -Dědeček automobil


         -Severní nádraží:


zábavná literatura


         -Král železnic:


historie dráhy


         -Vizita:


lékařské prostředí, pacienti, zfilmováno – hl.hrdina – Hrušínský


 


MILOŠ VÁCLAV KRATOCHVÍL


především historická próza, studoval historii, zabýval se husitstvím (komunisté se srovnávali s husity)


         -Husitská kronika:


období husitství, napůl román, půl historická práce


         -Život Jana Ámose:


období temna


         -Evropa tančila valčík


         -Evropa v zákopech:


témata světové války, volné pokračování


         -Dobrá kočka, která nemlsá:


kniha o Holanovi – rytec obrazů


EGON HOSTOVSKÝ


- psychologická próza, 2x emigrant – před nacisty a poté před komunisty, žil v Americe, podobný Kafkovi, strach z prozrazení, pocit méněcennosti – Žid


         -Zavřené dveře:


román


         -Listy z vyhnanství:


povídkový soubor, 1.emigrace


         -Cizinec hledá byt:


román, návrat do ČSR


         -Nezvěstný


znovu emigroval, román, špióni


         -Půlnoční pacient:


psychologická ambulance, docházel tam pacient vždy o půlnoci


         -Dobročinný večírek:


emigranti v USA, sblížení, krádeže peněz, vraždy


         -Všeobecné spiknutí:


autobiografie, o emigracích


 


1948-1955


 


-únor 1948 – radikální změna ve vývoji ČRS – do čela se dostává komunistická strana v čele s Klementem Gottwaldem, dochází k zestátnění majetku, v zemědělství vznik JZD (Jednotná zemědělská družstva), zavádění cenzury – kontrola tisku, zakázány nevyhovující noviny – pouze Rudé Právo (až do 80.let), 50.léta- politické procesy – řada z nic vykonstruovaných (s těmi, kdo nesouhlasili s režimem)- tvrdý teror – perzekuování


-1949 – sjezd Svazu českých spisovatelů – K.Gottwald nařídil, že oficiálním proudem bude socialistický realismus


-vzory ze SSSR – M.GORKIJ, M.ŠOLOCHOV


-u nás – S.K.NEUMANN, J.FUČÍK, J WOLKER, M.MAYEROVÁ, M.PUJMANOVÁ – vzory socialistické literatury


-povolena byla pouze marxisticko-leninská kritika, teorie i filosofie


-vzniká také masový typ literatury, kterou ale nikdo nečte = příručky v marx.filosofii vydávané z politických důvodů, určeno pro orgány státní moci, úřady, kraje


 


Próza


-pouze socialistický realismus – opět schematismus


 


-nový typ románu – budovatelský román – rysy: podrobný popis pracovního prostředí, děj v továrnách, kladní hrdinové jsou představitelé komunistické strany z dělnických vrstev, záporní hrdinové – intelektuálové, lidé z rodin sedláků (byl jim zabrán majetek), sabotáže, další téma – osidlování pohraničí – těžké budování socialismu – brání jim v tom sedláci


VÁCLAV ŘEZÁČ – budovatelské romány – Nástup, Bitva


 


-další žánry – reportáže – především ze SSSR – JARMILA GLAZAROVÁ, MARIE MAJEROVÁ


                    historický román – události 2.s.v. - NORBERT FRÝD – Krabice živých – o vyhlazování Židů, ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ – historie dělnického hnutí


 


JIŘÍ MAREK


- prozaik, filmový scénárista, středoškolský učitel, novinář – ředitel ČS národního filmu, působil na filosofické fakultě UK


         -Život se nevrací:


psych.povídky z 2.s.v.


         -Muži jdou ve tmě:


po válce, román o 2.s.v., zfilmováno


         -Vesnice v podzemí:


po r.1949 – budovatelský román -schematismus, nízká úroveň


         -Panoptikum starých kriminálních příběhů


         -Panoptikum města pražského:


60.léta, dostal se do archivů, zfilmováno pod názvem Hříšní lidé města pražského, krimi vychází ze skutečnosti


ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ


- komunista po otci, byl vězněn za 2.s.v. - koncentrační tábory, 1953 – ČS prezident, historická próza o dělnickém hnutí u nás


         -Vstanou noví bojovníci:


osudy svého otce, když zakládal KSČM


         -Rudá záře nad Kladnem:


budovatelský román, kladenští dlěníci v hutích


         -Barunka:


vzpomíná na svou matku


 


JAN OTČENÁŠEK


- komunista – předseda Svazu českých spisovatelů


         -Plným krokem


         -Občan Brych


od 50.let – budovatelské romány, události února 1948


         -Romeo, Julia a tma:


poč.60.let, novela, téma 2.s.v.


         -Kulhavý Orfeus:


odboj za 2.s.v.


         -Mladík z povolání:


70.léta – romány ze současnosti – stárnoucí muž a jeho erotická dobrodružství


         -Když v ráji pršelo:


zfilmováno


 


NORBERT FRÝD


- původem Žid – 2.s.v. - koncentrační tábory – 3, po válce aktivní komunista, diplomat, působil v Americe a v Mexiku jako velvyslanec, vrátil se do Čech – redaktor a spisovatel na volné noze


         -Meč archandělů:


povídky, proti Americe, vyzdvihuje ČSR


         -Krabice živých:


zážitky z války, koncentrační tábor


         -Císařovna:


historický román o Marii Terezii


 


VLADIMÍR NEFF


- otec Ondřeje Neffa – internet – portál Neviditelný pes


         -Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj


pentalogie – historické tomány – národní obrození – na osudech rodin ukazuje vývoj NO (Tyl, Kramerius..) - filmové zpracování – seriál


         -Královny nemají nohy, Prsen Borgijů, Krásná čarodějka


trilogie, období Rudolfa II., vyprávění Petra Kukaně z Kukaně (český baron Prášil)


 


1955-1968


 


-r.1953 – umírá Stalin, na jeho místo dosazen Chruščov – odhalil veřejnosti kult osobnosti – potvrdil, že Stalin byl diktátor – vedlo to k uvolnění společenské situace – 1955-1957 – přitvrzení situace – nejhorší situace od r.1960-1962 -opět zavedena cenzura – v 60.letech úpadek cenzury, styky se světem – uvolnění hranic a společenské situace – sex, uvažuje se o soukromém podnikání, odpoutání se od SSSR – 21.8. 1968 – vojska Varšavské smlouvy vtrhla do ČSR- chtěli lidi vystrašit, sesadili vládu – nová vláda – velký útlum svobody – konec 60.let – poč.70.let – trvdá totalita – u nás – základny SSSR – od r.1970


 


-v době uvolnění – rozvoj filmového umění – kvalitní filmy – FORMAN, CHYTILOVÁ, MENZEL – Ostře sledované vlaky – film ocenění Oskarem


 


-vznik časopisů a literárních skupin:


 


SURREALISTICKÁ SKUPINA – znovu rozvoj – v čele – V.EFFENGERGER, básníci – M.NÁPRAVNÍKOVÁ, V.LINHARTOVÁ, výtvarník – M.MEDEK, režisér – J.ŠVANKMAJER – animované filmy, vlastní časopis – 70.léta – zákaz činnosti


-po r.1989 – Společnost Karla Teigeho – dnešní surr.skupina


 


TVÁŘ – časopis a skupina kolem něj, od r.1963, snaha otevřít světu českou literaturu a také přijímat nové podněty ze zahraničí, redaktor – V.HAVEL, dále – V.LINHARTOVÁ, M.NÁPRAVNÍKOVÁ, M.MEDEK, literární kritici, básníci – J.LOPATKA, J.TOPOL, J.GRUŠA


-většina z nich podepsala Chartu 77 – r.1977 – prohlášení vládě – protoi potlačování občanských práv v ČSR


 


HOST DO DOMU – časopis, skupina – okolí Brna – L.KUNDERA


 


-ostatní básníci a prozaikové mimo skupiny – B.HRABAL, A.LUSTIG, J. ŠKVORECKÝ, P.KOHOUT


 


Próza


-publikuje celá řada zakázaných autorů, noví autoři


-experimentální próza - VĚRA LINHARTOVÁ


-např.BOHUMIL HRABAL - jeho přátelé - VLADIMÍR BOUDNÍK - básník, spisovatel, výtvarník, EGON BONDY, IVAN JIROUS - zvaný „magor“, MILAN UHDE - politik, JOSEF ŠKVORECKÝ, ARNOŠT LUSTIG


 


-po r.68 rozdělení literatury na 3 proudy:


1) OFICIÁLNÍ TVROBA


2) SAMISDAT


3) EXIL


-rozdělení literatury přineslo její kvalitě velká význam - vyšší úroveň, různé pohledy na stejnou situaci


 


KAREL PTÁČNÍK


- psychologická próza, válečná tématiky, nucené práce v Německu


         -Ročník 21:


- autobigrafický román, o nucených pracích


         -Město na hranici:


popis válečných událostí, kriticky a objektivně


         -Noc odchází ráno:


volné pokračování


         -Šestapadesátníci:


r.1956, čtivé, ale nižší úroveň


-odsoudil rok 68, koncem 70.let se omluvil a mohl opět psát, nízká úroveň románů


 


ARNOŠT LUSTIG


židovská tématika, byl v koncentračním táboře - r.45 - transport smrti - uprchl a skrýval se, politik - zpravodaj v Izraeli, rozhlas, noviny, spolupráce s filmem, r.68 emigroval do USA, díla silně autobiografická


         -Noc a naděje


         -Démanty noci


         -Nikoho neponížíš


         -Motlitba pro Kateřinu Horovitzovou


židovka, koncentrační tábor, nejznámější


         -Dita Saxová


vše povídky


 


KAREL MICHAL


- spisovatel, po r.68 emigroval do Švýcarska


         -Bubáci pro všední den


sb.


         -Bílá paní


komedie pro TV


 


JAN PROCHÁZKA


- politická angažovanost - podpora komunismu, předseda Svazu českoslovenkých spisovatelů, uštván režimem


         -Kočár do Vídně


historická povídka


         -Ucho


- scénář pro film, režisér Karel Kachyňa, o strachu z StB


 


LADISLAV MŇAČKO


- zajímavá literatura, vyšel ve 30 jazycích, po r.68 emigroval do Rakouska, po r.89 návrat do Čech


         -Smrt si říká Engelchen:


román, partyzáni, 2.s.v.


         -Jak chutná moc:


tehdejší současnost, napínavé detektivky, politika, agenti, podobné bondovkám


 


 


20.12.2008 21:03:14 | Autor: Tom Lery | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod