« Úvod | Nové stránky »

ZSV - 2B

 Volby a volební systém



Volby jsou jednou z nejdůležitějších možností, jak se mohou občané aktivně účastnit na politickém životě. Volby jsou: parlamentní, prezidentské, komunální. Voliči mají možnost rozhodnout, kdo bude vládnout a kdo bude v opozici. Ve všech demokratických zemích existuje všeobecné, rovné, přímé, svobodné a tajné hlasovací právo. Jsou 2 typy volebních systémů: většinový (majoritní), poměrný (proporcionální)


ü      Všeobecné – aktivní volební práv i pasivní volební právo má občan po dovršení požadované věkové hranice, bez ohledu na pohlaví, národnost, rasovou či etnickou příslušnost, politické přesvědčení apod.


ü      Rovné – hlasy všech voličů mají stejnou platnost


ü      Přímé – voliči hlasují přímo pro politické subjekty nebo pro jednotlivé kandidáty


ü      Svobodné – volič má mít svobodný výběr mezi politickými subjekty, musí mít možnost volit svobodně a bez nátlaku


ü      Tajné – volič projeví svou politickou vůli a přízeň určitému politickému subjektu bez jakékoliv kontroly hlasování


ü      Většinový – je zvolen pouze jediný kandidát, který získá nejvíce hlasů


ü      Poměrný – počet procenta mandátů se vypočítá z odevzdaných hlasů voličů


Volební zákon


Volební systém založený na poměrném zastoupení byl přijat po politickém převratu v listopadu 1989 v Československu před prvními volbami v červnu r. 1990. Byl téměř identický pro všechny 3 parlamenty ve federaci /Federální shromáždění, Českou národní radu, Slovenskou národní radu/. Poměrný systém byl později značně kritizován různými politickými skupinami i prezidentem Havlem. Prezident navrhl před druhými řádnými volbami v r. 1992 nový volební systém, založený na kombinaci poměrného a většinového systému. Jeho návrh byl ve Federálním shromáždění odmítnut. Původní zákon o volbách byl v detailech novelizován před volbami v r. 1992. V r. 1995 byl přijat nový volební zákon o volbách do Parlamentu České republiky č. 247/1995 Sb., který obsahuje jak úpravu voleb do Poslanecké sněmovny, tak voleb do Senátu, který má být poprvé zvolen v r. 1996. Zásady volebního systému pro Poslaneckou sněmovnu jsou shodné s volebním systémem přijatým v r. 1990. Ústavní úprava České republiky určuje, že poslanci Poslanecké sněmovny jsou voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení (čl. 18 Ústavy České republiky). Další podmínky volebního práva stanoví jmenovaný zákon o volbách do Parlamentu. Členové Senátu mají být voleni také přímou volbou podle zásad většinového systému.


- členové Senátu mají být voleni také přímou volbou podle zásad většinového systému.


Volební právo


Právo volit


- má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let a zdržuje se v den voleb na území České republiky.


- překážkou výkonu volebního práva je omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu a zbavení způsobilosti k právním úkonům nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.


- i všichni občané České republiky, kteří mají trvalé bydliště mimo území státu mají volební právo, pokud se dostaví na území České republiky v den voleb. Volební systém neupravuje zvláštní možnosti pro občany, kteří jsou v zahraničí, tedy ani možnost volit v zahraničí, poštou nebo v zastoupení. Pokud tito voliči chtějí volit, musí se na den voleb vrátit. Jsou zaregistrováni a jejich registrace je jim vyznačena do cestovního pasu.


Právo být volen


- pasivní volební právo pro Poslaneckou sněmovnu vzniká ve věku 21 let a náleží všech občanům s volebním právem aktivním. Pasivní volební právo do Senátu je od 40 let věku.


Volební kampaň


- pro volební kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu. Pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem.


- V den voleb je zakázána volební propagace pro politické strany, koalice a kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.


Zveřejňování volebních průzkumů


- v období počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování je zakázáno zveřejňování předvolebních a volebních průzkumů. Zákaz zveřejňování těchto průzkumů se vztahuje jak na fyzické osoby, tak na právnické osoby provozující rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydávající tisk.


Organizace voleb


- volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním.


- voliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličů, popřípadě ve zvláštních seznamech voličů. Zvláštní seznam je určen pro osoby, které nemohou volit v místě svého trvalého bydliště. Zvláštní seznam je veden také při zastupitelských úřadech pro občany žijící v zahraničí. Každý volič může být zapsán pouze v jednom seznamu voličů.


- pro hlasování do Poslanecké sněmovny je vytvořeno 35 volebních krajů (obvodů), ve kterých se volí od 9 do 18 poslanců.


- pro hlasování do Senátu je vytvořeno 81 volebních obvodů v nichž se volí vždy jeden senátor.


- hlasování do Parlamentu České republiky probíhá ve stálých volebních okrscích vytvořených podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích.


- volby jsou řízeny Státní volební komisí. V okrscích je hlasování organizováno okrskovými volebními komisemi.


- výsledky voleb zpracovává Český statistický úřad.


Kandidátní listiny pro volby do Senátu


- kandidátní listina musí být v příslušném volebním kraji podána nejpozději 66 dnů před vyhlášeným datem konání voleb a strana nebo koalice musí složit v každém volebním kraji, ve kterém předkládá kandidátní listinu volební kauci ve výši 40 000 Kč. Tato kauce je vratná v případě, že strana nebo koalice překročí hranici uzavírací podmínek.


Den voleb


- volby do Parlamentu České republiky se konají v den pracovního klidu před pracovním dnem v době od 8.00 do 22.00 hodin.


Volební systém do Poslanecké sněmovny


- ústava České republiky stanoví pro volby do Poslanecké sněmovny, že budou probíhat podle zásad poměrného volebního systému.


- území České republiky je rozděleno do 35 volebních krajů, ve kterých se, v závislosti na jejich velikosti, volí od 9 do 18 poslanců.


- na zvolené kandidátní listině mohou voliči označit dva kandidáty, kterým dávají přednost.


Mandáty jsou rozdělovány stranám, které na celostátní úrovni překročily hranici pěti procent z celkového počtu platných odevzdaných hlasů.


- pro koalice politických stran platí následující pravidlo: Koalice dvou stran musí získat nejméně 10% hlasů Koalice tří stran musí získat nejméně 15% hlasů Koalice čtyř a více stran musí získat nejméně 20% hlasů. Mandáty jsou ve volebních krajích stranám a koalicím, které překročily stanovenou uzavírací klauzuli, rozdělovány na základě tzv. modifikovaného d´Hondtova systému. Počty získaných hlasů každé strany jsou postupně děleny čísly, 1,42; 2;3;4……n, kde n je o jednu větší, než je počet přidělovaných mandátů ve volebním kraji. Výsledky dělení všech stran a koalic jsou potom seřazeny podle velikosti až do počtu přidělovaných mandátů ve volebním kraji.


- jednotlivým subjektům je potom přiděleno tolik mandátů, kolikrát se jejich výsledek objevil v porovnávané řadě.


Volební systém do Senátu


- Ústava České republiky stanoví pro volby do Senátu, že budou probíhat podle zásad většinového volebního systému.


- Česká republika je rozdělena do 81 volebních obvodů, v každém obvodu je volen jeden senátor.


- Senátoři jsou voleni s využitím dvoukolového většinového systému.


- v prvním kole je kandidát zvolen senátorem v případě, že získal více jak padesát procent z celkového počtu platných odevzdaných hlasů v daném obvodě. V případě, že žádný z kandidátů nezískal více jak padesát procent, koná se druhé kolo, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem získaných platných hlasů v prvním kole.


- ve druhém kole stačí kandidátovi ke zvolení prostá většina hlasů.


- doba trvání mandátu Mandát poslance je čtyři roky, mandát senátora je šestiletý.


- Poslanecká sněmovna je volena jako celek.


- volby do Senátu se konají každé dva roky, přičemž je volena jedna třetina senátorů.


- v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny se konají mimořádné volby. Na rozdíl od Poslanecké sněmovny nelze Senát rozpustit.


- vzdá - li se poslanec mandátu nebo jeho mandát zanikne za podmínek stanovených zákonem, postupuje na jeho místo náhradník z kandidátní listiny, na které byl poslanec zvolen. Vzdá-li se senátor mandátu nebo jeho mandát zanikne za podmínek stanovených zákonem, konají se v obvodě, ve kterém byl zvolen, doplňující volby.


Volby do zastupitelstev krajů


- poprvé, podle nového zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, budou občané volit své zástupce do zastupitelstev krajů Středočeského, Budějovického, Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického, Jihlavského, Brněnského, Olomouckého, Ostravského a Zlínského.


- Volby do zastupitelstev krajů budou probíhat na celém území České republiky, kromě hlavního města Prahy, kde jsou zastupitelé voleni podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích.


- Právo volit do zastupitelstva kraje má státní občan České republiky, který alespoň v den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a má trvalý pobyt v obci, která náleží do územního obvodu příslušného kraje nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu příslušného kraje.


Referendum


- v současné době (11/2001) není v ČR zákon o referendu, veřejném hlasování o důležitých otázkách – jako je vstup do EU, schválen.


- návrh ústavního zákona o lidovém hlasování mimo jiné předpokládá referendum o vstupu ČR do Evropské unie. Referendum by měl vyhlašovat prezident, a to na návrh některé z komor parlamentu, vlády nebo na základě petice nejméně 300.000 občanů.


- referendum, hlasování, kterým voliči celého státu nebo některé z jeho částí rozhodnou o přijetí či zamítnutí zákona, předpisu, návrhu či programu, které byly předloženy k posouzení obyvatelstvu místo zákonodárným orgánům. Jedna z mála zachovaných metod přímé demokracie. Ve státech, které referendum připouštějí, bývají podmínky pro jeho provedení zakotveny v ústavě. V některých státech je referendum povinné pro určitou kategorii zákonů (Švýcarsko), v jiných existuje pouze na lokální, nikoli celonárodní úrovni (USA). Významná jsou referenda vypsaná hlavou státu pro schválení důležitých rozhodnutí a referenda vypsaná zákonodárným sborem, který přenesl na lid zodpovědnost v kontroverzních případech (povolení rozvodu v Itálii v roce 1975). Iniciativu k referendu mohou zahájit voliči sami sbíráním podpisů; dosáhne-li se určitého, zákonem stanoveného počtu podpisů, referendum se musí uskutečnit. V současnosti se výraz referendum stále častěji používá i pro plebiscit.


- plebiscit, rozhodnutí obyvatelstva určitého území nebo národa o své politické budoucnosti (o změně politického systému, o příslušnosti k určitému státu ap.). Jedná se o jednorázové rozhodnutí, které není předepsáno pro některé zákonem stanovené případy, jak je tomu u referenda. Např. Itálie byla sjednocena pomocí plebiscitu a po 1. světové válce na různých územích se smíšeným obyvatelstvem byly organizovány plebiscity ve smyslu národního sebeurčení.


 


 



03.03.2009 16:23:39 | Autor: Tomáš Lörincz | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod