« Úvod | Nové stránky »

ZSV - 3A

Předsokratovská filozofie



Antická filosofie


Antická filozofie zahrnuje období zhruba tisíc let. Její počátky spadají do 7.-6. století př. n. l. a ve 4. století n. l. je definitivně vytlačena křesťanstvím. Antickou filozofii lze rozdělit do tří období:


 


ü      období světo-středné – končí ve 4. století př. Kr. a hlavní téma je svět


ü      období člověko-středné – končí na přelomu letopočtu


ü      období nábožensko-středné


 


 


Přírodní filosofie – (6. st.př.n.l. – pol.5.st.) Zabývali se hledáním ,,arché“ – pralátky, podstaty všeho. Snaží se svět vyložit na základě přírody. Zjišťují spojitosti mezi vědními obory – kosmologie, matematika, fyzika, etika, náboženská víra. Toto období končí pochopitelně příchodem Sokrata.


 


Filosofické školy


 


1. Milétská škola


– nejstarší známá řecká filosofická škola. Její hlavní představitelé Thales, Anaximandros, Anaximenés činili vědecké objevy v matematice, geografii a astronomii a první určili jako základ všech mnohotvárných a proměnlivých jevů. Tím prolomili rámec mytologického pojetí světa, počali vysvětlovat přírodu z ní samé, rozvíjeli živelně materialistický a naivně dialektický názor na svět. V 5. st. př. n. l. pokračovali v práci školy Hippón a Diogenes z Appolónie.


 


Thales – jeden z nejstarších starořeckých učenců a filosofů; zakladatel Milétské školy. Thales pocházel ze zámožné rodiny a sám se vedle teoretického bádání věnoval i praktické a obchodní činnosti. Ve straším věku se odebral do Egypta. V přírodní filosofii proslul výrokem, že veškerý hmotný svět pochází z jediné pralátky, v niž se zase všechno postupně mění; touto primární hmotou mu byla voda. Chápal ji jako nekonečné beztvaré skupenství hmoty, jako absolutno, jedno, které je podstatou a pravdou, které jako jediné je samo o sobě a pro sebe. Věnoval se geometrii – změřil výšku pyramid a vypočítal zatmění.


 


Anaximandros – starořecký filosof, živelný materialista a dialektik; žák Thaleta a spoluzakladatel Milétské školy. Autor prvního řeckého filosofického díla v próze ,,O přírodě“, z něhož se zachoval jen jeden zlomek. Zavedl do filosofie pojem arché – pralátky, z níž vznikly světy a do níž se opět periodicky vracejí, a určil ji jako aperion – kvalitativně stejnorodou a kvantitativně neomezenou.


 


Anaximenés – Anaximandrův žák. Za arché považoval vzduch.


 


 


 


 


2. Pythagorova škola


Pythagoras – absolutizací abstrakce kvantity a jejím odtržením od hmotných věcí dospěl k názoru, že podstatou všeho je harmonie a číslo. Z orfismu převzal učení o převtělování duší a posmrtné odplatě.


 


3. Elejská škola


– pojmenovaná podle města Eleje, řecké kolonie v jižní Itálii. Rozvinula protidialektické učení o jediném neměnném bytí, jímž podpořila vývoj idealismu. Svůj racionalismus obracela proti smyslovému poznání a reálnosti pohybu. Polemika o tom podněcovala dialektické myšlení. Zakladatel Xenofánes přispěl ke kritice náboženského antropomorfismu z hlediska panteismu.


 


Parmenidés – považován za zakladatele elejské školy. Autor filosofické básně ,,O přírodě“, která má dvě části: učení o pravdě a učení o zdání. Jako jeden z prvních filosofů, používá značně obecné ontologické pojmy. Podle něj je jsoucno jediné, věčné, nehybné a nedělitelné; nejsoucno není, je tedy jen jedno jsoucno. Bytí je, nebytí není.


 


Zénón Elejský – Parmenidův žák, jehož učení obhajoval svými aporiemi = logický paradox – dokazuje neexistenci minulosti a budoucnosti. Z 45 aporií se zachovalo 9, z jediného spisu. Zénón popíral možnost spoléhat se na smysly; myšlení je v naprostém rozporu s vnímáním, bytí a myšlení jsou podle něj totožné.


 


Hérakleitos – pralátkou je oheň, protože je stále v pohybu, stále se proměňuje, je zastánce existence. Věnuje se dialektice, což je nauka o vývoji, pohybu a změnách společnosti. Vyslovil citát „Panoha rhei“, neboli „všechno plyne“.                                                                                                          


 


Atomismus – filosoficko-přírodovědné učení o přetržité skladbě hmoty. K rozvinuté a důsledné podobě atomismus přivedli Leukippos a Demokritos. Atomistické filosofie je jeden z vrcholů filosofie a vědy ve starověku. Je nejzdařilejším pokusem o řešení základních filosofických problémů bytí a změny, jednoty a mnohosti, nedělitelnosti a dělitelnosti hmoty.


 


Předchůdci atomistů


Empedoklés – filosof a lékař. Za kořeny světa považoval zemi, vodu, vzduch a oheň, jež se slučují a rozlučují v různých kvantitativních poměrech puzeny protikladnými aktivními principy Láskou a Svárem. Proto se neměnné jsoucno jeví jako mnohotvárné. Vyslovil také řadu domněnek, např. o hmotnosti vzduchu a pokusil se o výklad činností smyslů. Byl zastánce orfismu – převtělování duší.


 


Anaxagorás – nedůsledný materialista, ideolog otrokářské demokracie. Přenesl některé základní myšlenky iónské filosofie do Athén, kde působil jako profesionální filosof. Jeho filosofie byla nesena v duchu ,,vše je ve všem“. Uznával nezničitelnost prvků, které nazýval ,,semena věcí“ – jsou v neustálém pohybu, slučují se a když se oddělí, dojde k zániku.


 


Atomisté


Atomismus je filosoficko-přírodovědné učení o přetržité skladbě hmoty. K rozvinuté a důsledné podobě atomismus přivedli Leukippos (zakladatel) a Demokritos. Atomistické filosofie je jeden z vrcholů filosofie a vědy ve starověku. Je nejzdařilejším pokusem o řešení základních filosofických problémů bytí a změny, jednoty a mnohosti, nedělitelnosti a dělitelnosti hmoty.


 


Demokritos zprostředkoval učení a myšlenky. Byl zastánce Kauzality – vše vychází z nějaké příčiny, vše je předem dáno, má svou příčinu.


Pralátkou jsou atomy:


ü      je jich nekonečné množství


ü      tvrdí, že se nedají dále dělit, nevznikají ani nezanikají


ü      jsou trvalé, nezničitelné, nedělitelné, věčné


ü      jsou to kuličky s hrubým povrchem, na povrchu mají malé háčky, kterými se za sebe zachytí a vytvoří tak nějakou věc


ü      pouze věci, které z nich vznikají, jsou konečné – a tohle všechno organizuje jeden princip = logos (řídí pohyb atomů, je to rozum a vyšší vnější pocit



03.03.2009 16:24:56 | Autor: Tomáš Lörincz | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod