« Úvod | Nové stránky »

ZSV - 7A

Helénistická filozofie



Za helénismus je označováno období zhruba od konce 4. století př.n.l. do roku 529 p.K. kdy byly císařem Justiniánem uzavřeny filosofické školy. Dochází ke sbližování kultur, k jakémusi sjednocování světa. Všechny tyto tři školy jsou založeny na etice!!!


Epikureismus


Epikuros (341 - 270) – býval neprávem považován pro svou teorii rozkoše za zvrhlíka. Ve skutečnosti žil velmi skromně. Byl materialistou, svět byl podle něj tvořen z atomů a lidskou duši nepovažoval za nesmrtelnou. Tvrdil, že člověk si musí smysl života najít sám bez pomoci bohů. Nejvyšší hodnotou tohoto smyslu je štěstí či blaženost. Ta se konkrétně projevuje, když zakoušíme pozitivní pocit – rozkoš. Tou myslel Epikuros hlavně duchovní rovinu plynoucí např. z přátelství. Známý je jeho názor na smrt. Moudrý člověk netouží po nesmrtelnosti, ale po tom, aby smysluplně prožil tento život. Přesto se Epikurova filosofie neujala, nedokázala odpovědět na tragický pocit života a utrpení. Epikurovi žáci sice působili až do 4. století p.K. ale propagovali spíše fyzické pojetí slasti, a tak se dostali do rozporu nejen s křesťanstvím, ale i s jinými filosofiemi.


Stoicismus


Zénón z Kitia – zakladatelem. Stoickou nauku písemně zpracoval a systematizoval Chrýsippos. Od druhé poloviny 2. století př.n.l. přejímá stoicismus mnohé myšlenky od platonismus a jiných filosofií. Vynikl zde např. Seneca - ,,Arbitr“, Epiktétos a císař Marcus Aurelius - ,,Hovory k sobě“.


učení stoicismu – základem všeho je bůh, který jako duch – pneuma vše prostupuje. Vše je harmonicky a smysluplně uspořádáno a propojeno pouty sounáležitosti s tímto řádem, se svou přirozeností a rozumem, jež tento řád odrážejí. V tom spočívá pravá blaženost a smysl života. To ovšem není snadné, člověk se musí  osvobodit od negativních sklonů – vášní, jež zapříčiňují nemoc duše – apathaeia(uzdravení). Epiktétos načrtnul cestu k takové vnitřní svobodě – jsou věci, které člověk nemůže ovlivnit – jeho vzhled, to, že stárne…  s těmi se musíme zkrátka smířit a brát je takové, jaké jsou.  Ale na druhé straně existují věci, se kterými něco dělat můžeme a těm nesmíme dovolit, aby se dostali do našeho nitra.


Stoikové požadovali rovnost mezi lidmi a neuznávali tedy otroctví.


Skepticismus


Pochází z řeckého skepteshai = uvažovat, zkoumat. Vyjadřuje únavu ze záplavy různých názorů četných filosofických škol. Lze vůbec něco jednoznačně tvrdit? Lze vůbec něčemu věřit?


Pyrrhon z Élidy


Byl zakladatel. Ten radí zdržet se raději jakéhokoliv úsudku o skutečnosti. Toto zdržení vyplývá z trojího poznání:


Ø      Nejsme schopni o žádné věci říci, jaká je doopravdy, ale pouze, jak se nám jeví.


Ø      O všem můžeme mít protichůdné názory.


Ø      Nepodařilo se nám najít pevné kritérium, podle kterého bychom věci poznávali a hodnotili



03.03.2009 16:34:20 | Autor: Tomáš Lörincz | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod