« Úvod | Nové stránky »

ZSV - 15B

Makroekonomie


Makroekonomie – zkoumá hospodářství jako celek, dlouhodobé problémy, ek. růst a růst produktivity práce, krátkodobé problémy – ekonomický cyklus pracuje s agregátními činiteli, zkoumá nezaměstnanost


1.    produkce NH, tempo růstu


2.    nezaměstnanost


3.    inflace, cenová hladina


4.    vzájemné vztahy mezi zeměmi – velikost zahraničního obchodu → magický čtyřúhelník


 


Výkonnost NH můžeme charakterizovat několika základními makroekonomickými ukazateli:


HDP


HNP


Tempo růstu


Míra nezaměstnanosti


Míra inflace


Obchodní bilance – přehled všech vývozů a dovozů za určité období EX větší IM = aktivní


                                                                                                               IM větší EX = pasivní


Platební bilance – porovnání výdajů a příjmů státu v porovnání se světem


                                        běžný účet


                                        finanční účet


                                        ∆ devizových rezerv


běžný účet – obchodní bilance (vývoz/dovoz zboží)


finanční účet – všechny peněžní toky se zahraničím, příliv a odliv zahraničního kapitálu, platební bilance vyrovnaná


∆ devizových rezerv – případný schodek se vyrovnává např. přílivem zahraničního kapitálu, zahraničními úvěry, nebo čerpáním devizových rezerv


 


 


HDP


-         je peněžní hodnota statků a služeb, vytvořená za dané období /zpravidla za 1 rok/ výrobními faktory na území určitého státu


-         při výpočtu je velký problém stanovit meziprodukt, což jsou vzájemné dodávky statků a služeb mezi podniky, které jsou v daném roce a státě použity k další výrobě


-         meziprodukt roste s růstem specializace a klesá s růstem koncentrace


-         do HDP se započítávají pouze finální /konečné/ produkty


 


HNP


-         je peněžní vyjádření statků a služeb, vytvořených za dané období výrobními faktory, které jsou ve vlastnictví určitého státu


 


Metody výpočtu HDP a HNP


A/ produktová /zbožová/ metoda


HDP = C + G + I +X


C … osobní výdaje na spotřebu /nákup domů a bytů se nezapočítává/ - tvoří asi 65-70%


G … vládní nákupy statků a služeb – nepatří sem transferové platby /sociální dávky/


I … hrubé domácí investice – bytové, podnikové investice, pořízení nového majetku, modernizace


X … saldo zahraničního obchodu – rozdíl mezi E a I


 


B/ důchodová metoda


-         sčítají se důchody plynoucí z podnikání


HDP = hrubé mzdy + čisté úroky /rozdíl mezi přijatými a vyplacenými úroky/ + renta /příjem z pronájmu pozemků/ + zisk před zdaněním + odpisy + nepřímá daň


 


Hospodářský růst


-         je proces, který má dlouhodobou povahu a zvyšuje se jím schopnost NH vyrábět statky a služby


-         pokud zkoumáme dlouhodobě výkonnost tržních ekonomik, tak časové řady HDP vykazují vzestupnou tendenci


-         pokud chceme zvyšovat růst ekonomiky použijeme buď ukazatel:


HDP na jednoho obyvatele


Tempo růstu


-         konečným cílem hospodářské aktivity je uspokojování potřeb obyvatelstva a zvyšování jejich životní úrovně


 


faktory ovlivňující hospodářský růst:


-         „zdravý vývoj“ NH předpokládá takové tempo růstu, které nevyvolá napětí v ekonomice daného státu, zbytečně nevyčerpává neobnovitelné přírodní zdroje a chrání životní prostředí


 


1.      nabídka pracovní síly


-         počet obyvatel, hodnota a sledovanost přirozeného přírůstku obyvatel, počet EAO, migrace, možnost práce cizinců, zdravotní péče


 


2.      investice do lidského kapitálu


-         odborná příprava, školení, neustálé vzdělávání v oboru


 


3.      fyzický kapitál /reálný/


-         lepší vybavenost přináší vyšší produktivitu


-         je nutno určit proporce mezi výrobou kapitálových a spotřebních statků


-         pokud je výroba kapitálových statků vyšší, dochází k rychlejšímu hospodářskému růstu, ale krátkodobě může dojít k poklesu životní úrovně obyvatel


 


4.      technický pokrok


-         přináší možnost efektivně využít výrobní prostředky


-         současně však vyžaduje vyšší požadavky na finanční prostředky a na kvalifikaci pracovní síly


 


5.      řízení a organizace výroby


-         všechny činnosti, které obsahuje management mají jediný cíl /co nejefektivnější využití kapitálových a lidských zdrojů/


 


6.      rozsah výroby, specializace


-         čím větší množství vyrábíme, tím náklady na 1 výrobek klesají


-         každý stát se zaměřuje na výrobu těch výrobků, které ve srovnání s ostatními státy vyrobí s menším úsilí /náklady/



-         komparativní výhodu má ten stát, u kterého při srovnání nákladů u dvou druhů výrobků je nižší absolutní nevýhoda


 


7.      přírodní zdroje


-         jejich velikost posuzuje hranici produkčních možností ekonomiky


-         záleží, ale na efektivitě využití přírodních zdrojů


 


 


8.      opatření vlády


-         na velikost HDP mají vliv:


a/ dotace podnikům vyrábějícím na export


b/ finanční podpora výzkumu /odraz v technickém pokroku/


c/ zvýšení finančních prostředků poskytovaných školství, zdravotnictví, na sociální účely


-         podpora rozvoje infrastruktury zvýší zaměstnanost


 


-         hospodářský růst nemusí vždy vést ke zvyšování životní úrovně


-         může mít i negativní důsledky


ü      znečišťování životního prostředí


ü      vyčerpání neobnovitelných přírodních zdrojů


ü      zvyšování rozdílů ve společnosti /chudí x bohatí/


 


Hospodářský cyklus a jeho příčina


-         výkonnost NH se vyvíjí nerovnoměrně, střídají se fáze rychlejšího tempa růstu s fázemi hospodářského poklesu


-         pravidelně se střídají období expanze a recese


fáze:


1.      vzestup, expanze, konjunktura


-         oživení ekonomiky


-         agregátní poptávka roste


-         podnikatelé rozšiřují výrobu = růst investic do podnikání


-         klesá nezaměstnanost


-         optimální velikost zásob na skladě


-         růst zisku podnikatel


-         růst celkové výkonnosti NH – odraz v ukazateli HDP


 


2.      přehřátá konjunktura


-         je to období těsně před vrcholem, podniky nedosahují očekávaných zisků a snižuje se poptávka


 


3.      pokles, deprese, recese


-         pokles celkové poptávky


-         pokles poptávky především po statcích dlouhodobé spotřeby


-         růst zásob


-         pokles investic


-         růst nezaměstnanosti


-         pokles zisků firem


-         omezování výroby


-         pokles výkonnosti NH = snižování HDP


-         pokud pokles ekonomiky je hluboký a probíhá v několika následujících rocích po sobě mluvíme o krizi


Největší hospodářská krize 1929 – 1933 /vyvrcholení/ = překonání krize je individuální pro každý stát /Německo – přípravy na válku, rozvoj zbrojního průmyslu, USA – rozvoj infrastruktury/. Existují dva názory na příčinu hospodářského cyklu – ten, co způsobuje kolísání agregátní poptávky nebo nesprávnou peněžní a úvěrovou politikou státu.


 


 


 


 


Příčiny hospodářského cyklu:


1.      keynesianská teorie /teorie vnitřních příčin/


-         hlavním důsledkem kolísání výkonnosti NH je pokles nebo růst celkové poptávky


-         ten je způsoben pesimistickým očekáváním u podnikatelů


-         př. Pesimista – pokles investic do výroby – stagnuje výroba, omezení – pokles zaměstnanosti – méně příjmů – agregátní poptávka klesá = typický znak recese


 


2.      monetaristická teorie / teorie vnějších příčin/


-         tržní ekonomika má samoregulační mechanismy – pokud by byla ponechána vlastnímu vývoji nebude docházet k cyklickým výkyvům


-         na její vývoj negativně působí špatná peněžní a úvěrová politika státu


-         stát ovlivňuje nabídku peněz /pravidla pro poskytování úvěrů, úrokové sazby, velikost povinných rezerv u bank – tím způsobuje změny ve vývoji HDP/


 


Mezinárodní srovnání


-         je zachyceno pouze to co bylo realizováno v oficiální ekonomice tzn. ne protislužby a nebo výsledky podzemní ekonomiky /stínové/


-         při srovnání státu musíme vyjádřit HDP ve stejné měně /přepočet podle měnového kurzu/


-         v ekonomice se počítá nominální HDP /k výpočtu se používají běžné ceny daného roku/, abychom ukazatel očistili od inflace pro srovnání několika let za sebou vypočítáme reálný HDP


-         při výpočtu reálného HDP zvolíme ceny jednoho určitého roku a pomocí nich oceňujeme zboží ve všech letech


 


NEZAMĚSTNANOST        


 - nezaměstnaní jsou ti, kteří nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci usilovně hledají a jsou ochotni do ní v blízké době nastoupit


Měření nezaměstnanosti – počet nezaměstnanosti dělíme ekonomií aktivního obyvatelstva to celé * 100%


Typy nezaměstnanosti – dobrovolná X nedobrovolná


1. frikční – studenění než nastoupí do zaměstnání


2. strukturální - se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou


a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka


po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje,


a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle.


Díky tomu se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání


nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají.


3. cyklická - je-li celková poptávka po práci nízká
(na rozdíl od situace, když je poptávka po práci nízká jen v určitých
oblastech, jako jsou střediska těžby uhlí nebo výroby automobilů). Jestliže
se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude.


 


důsledky nezaměstnanosti: A: + více volného času, - snižuje se důchod, - psychické následky, ztráta kvalifikace


B: pro ekonomiku – pokles HDP, deficit SR (snižování daní a zvyšování dávek)


 


INFLACE


– menší jak 0                                                                                                                                  - nepřetržitý růst cenové hladiny v čase, který zahrnuje výrobky a služby                                                                  - deflace – záporná míra inflace, vzácný jev                                                                                               - dezinflace – pokles míry inflace                                                                                          měření inflace – 1. index spotřebitelských cen CPI – měří náklady tržního koše spotřebních statků a služeb                                                                                                                                            2. deflátor – nejsoudnější cenový index                                                                                             3 stupně vážnosti inflace – 1. Mírná inflace (několik procent ročně) důsledky jsou malé, ekonomický život nenarušuje                                                                                                                2. Pádivá inflace (desítky i stovky procent ročně) je spojena s velkými ekonomickými náklady, snižuje výkonnost ekonomiky, cenové informace se zhoršují, nejistota se zvyšuje, problém s důchody                                                                                                                            3. Hyperinflace (tisíce a více procent) peníze neplní svou funkci, přijímaným ekvivalentem se stává zboží = ekonomika se naturalizuje.


příčiny inflace – 1. na straně poptávky – levný úvěr (nízký úrok) – firmy nadměrně investují, nízké daně                                                                                                                                            2. na straně nabídky – vynucený růst mezd, zvyšuje se růst cen materiálových vstupů


důsledky inflace – inflace nejvíce postihuje sociálně slabé občany, inflace je naprosto nejvýhodnější pro stát, vysoká inflace způsobuje, že dovoz je větší, než vývoz výrobků do států



Chceš být informován/a o novinkách z mého blogu? Přidej se k mé FanPage na FaceBooku.

03.03.2009 16:47:16 | Autor: Tomáš Lörincz | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod