« Úvod | Nové stránky »

ZSV - 17A

Filozofie 20. století



Charakteristika doby


Spousta směrů, nejednotnost směrů, začínají se věnovat ,,praktickým“ věcem, ve středu dění je člověk, nezabývají se ontologií, věnují se reálnému životu, tvrdí, že filosofie dosud nic nevyřešila – probíhaly války… , měla by najít nějaké východisko→tím, že bude praktičtější


- znakem je pluralita


Směry


Jsou to: fenomenologie (Husserla), filosofie bytí (Heideggera), filosofie života (Bergson), hermeneutika (Gadamer), neomarxismus, novotomismus, novokřesťanství, novopozitivismus (Wittgenstein), pragmatismus (USA), existencionalismus (Sartre, Buber), vitalismus – fil. života, Francie


Vitalismus


Henri Bergson


- kritizuje racionalismus – navazuje na iracionalismus - lidský rozum má tzv. kouskovat


Clan vital – životní síla


- něco co dává věcem souvislost – nemůžeme ho poznat podle rozumu ale podle intuice – staví intuici nad rozum


Pragmatismus


Pochází z USA, pragma = praktický směr, založen na praktickém životě, stereotyp, usnadnění si života, nevybočování ze stereotypu, něco jako zavedení ,,pásové výroby“ – každý má přidělený kousek, který má udělat


Filosofie – proč se trápit?, myšlenka, že hodnotu a smysl má to, co je praktické a užitečné, pravdivé je to, co je užitečné


William James (1842 — 1910)


Byl americký psycholog, fyziolog, filosof a teoretik pedagogiky, neznehodnocoval přírodní vědy a snažil se navrhnout filosofický postoj, který by byl slučitelný s postojem vědy. Za sjednocující pojem používal tzv. „čistou zkušenost“, která umožňuje ztotožnit předmět vědomí a předmět přírodních věd.


Dílo: Pragmatismus


John Dewey (1859 — 1952)


 Byl zakladatel chicagské školy pragmatismu, položil základ modernímu stadiu pragmatismu, které nazval instrumentalismem ® základní principy - poznání, pravda, realita - existují pouze jako nástroje, instrumenty člověka.


 „Není důležité mít znalosti, ale je třeba ovládat metody“


 


 - oba dva jsou zároveň teoretikové pedagogiky – zakladatelé amerického školství, americké školství by mělo být založeno spíše na praxi, podle nich je důležitější mít dovednosti než znalosti, je potřeba u mladých lidí vytvořit návyky a podporovat je třeba a v hledání informací


Fenomenologie


(z řeckého fainomeon = jev, učení o jevech) vychází z duchovního nazírání podstaty věcí nebo stavů a hájí duchovně intuitivní pohled na bytí místo racionálního poznávání (teorie jevu, vytváření abstrakcí ve vědomí), filosofie se má zabývat tím, co je nepochybně dáno, co je fenomén — vše co se ukazuje ve zkušenosti. Při analýze fenoménu se ukazuje, že základem smyslového je nesmyslové. Tak se ukazuje dvojvrstevnost fenoménu.


Edmund Husserl (1859 — 1938)


Logické zákony jsou nezávislé na psychologii, nejsou identické s procesy v myslícím vědomí. Husserlova fenomenologie umocňuje odvrat od Kanta, hledá naopak základy transcendentálního myšlení u Descarta. Epoché je fenomenologická redukce ega. Redukcí vzniká dále nedělitelná „substancia cognitans“. (tady se Husserl ocitá ve sporu s J. Patočkou). Důležitým hlediskem fenomenologie je chápání noetické struktury světa — svět má charakter zjevovaného (na poli našeho vědomí).


fenomenologická redukce – zabývá se nepodstatného – uzávorkujeme to… věci v závorce jsou jakoby navíc – zůstane nám foném – to co je důležité


Díla:


ü      Filosofie aritmetiky


ü      Logická zkoumání


ü      Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii


Existencionalismus


Filosofie orientovaná na problémy člověka, na existenciální otázky člověka, hl. stanoviska  jsou:     


ü      skutečným zdrojem poznání je člověk se svými existencionálními otázkami


ü      východisko pro skutečné poznání základů bytí je jen v krizových situacích takových jako jsou úzkost, strach, nemoc, hrůza


ü      je určitou reakcí filosofů na krizi myšlení ve 20. stol., na negativní zkušenosti ze světových válek, na hospodářské krize


Jean Paul Sartre (1905 -1980)


Byl hlavní představitel ateistického existencionalismu, levicově orientovaný – táhnul k marxismu


Bytí a nicota – rozsáhlé dílo, všechny principy, ve kterých se Santre ve svém existencionalismu drží


"Nic nemůže být dobré pro nás, není - li to dobré pro všechny."


Albert Camus (1913 – 1960)


Byl účastník v politice, jeho literární díla jsou velice filosofická


,,Mor“, ,,Mýtus o Sisyfovi“ – pojem absurdita, svět je absurdní, z toho, že si člověk uvědomuje tu absurditu plynou pocity osamění, bezradnosti, všechno je zbytečné, proč žít, když stejně umřeme? Svět je absurdní a nelze s tím nic dělat. Abychom se s tím vypořádali, musíme ten fakt přijmout a neměnit to, později zjistil, že ta pasivita není nejlepší a přichází s pojmem revolta (odpor, nesouhlas) – můžeme se světem jedině nesouhlasit, neměli bychom propadat té pasivitě


Martin Buber (1878 - 1965)


Věnoval se filosofickému dialogu - ,,Já a Ty“ – ve světě se všechno odehrává na základě dialogu, nějakého subjektu s nějakým objektem, základním vztahem mezi Já a Ty by měla být vstřícnost, člověk si má pěstovat nejenom vztah k druhému člověku, ale i k přírodě a bohu - ,,Já a Ono“ – příroda a bůh


Filosofie bytí


Martin Heideggera (1889 – 1976)


,,Bytí a čas“ – jeho stěžejní dílo, německý filosof


filosofie – vytváří nové pojmy pro věci, které už pojmenovány byly, věnoval se i poezii, své filosofické spisy psal básnickým jazykem, některé jeho pojmy se z němčiny nedají ani přeložit, tvrdil , že filosofie je básnění, přes filosofii a básnění k nám promlouvá bytí, zavádí několik otázek, kterými řeší, co to je doma


 


 - jediný smysl – bytí člověka – věci existují


            člověk ,,dasein“ = bytovat – poučená existence, neustálé


            starání se, člověk si uvědomuje, že JE, věci prostě existují


            z toho plynou starosti a kvality člověka


1. kvalita dasein – lidské bytí je bytí k smrti, člověk je zodpovědný za to, že existuje a i za to, jak budeme viděni v očích dalších lidí. Člověk je svobodný a má 2 možnosti toho, jak své dasein prožije:


Ø      neautentické bytí – člověk sebou nechá manipulovat, nijak se neprojevuje - ,,man sagt“


Ø      autentické bytí – opravdové bytí, vlastní zodpovědnost, své dasein, ničemu nepodléhá


 



04.03.2009 08:43:48 | Autor: Tomáš Lörincz | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod