« Úvod | Nové stránky »

ZSV - 17B

Vývojová psychologie



Vývojová psychologie – spadá do základních disciplín psychologie a je to vědní obor, který zkoumá změnu psychiky v průběhu času, takže od početí až do smrti


Rozdělujeme ji na      a) obecnou


                                 b) speciální


4 základní okruhy obecné vývojové psychologie – 1. fylogeneze psychiky – pozorujeme a porovnáváme chování jednotlivých živočichů v celé vývojové řadě


2.antropogeneze psychiky – kulturní a historický vývoj psychiky lidí


3.ontogeneze psychiky – otázka souslednosti během vývoje od početí do smrti


4.aktuální geneze – např. vývoj učení


 


Cíle vývojové psychiky – 1. popis vývojových změn, které jsou typické pro určitou fázi vývoje  


2. odvození obecných zákonitostí, které se jednají jednak vývoje základních psychických struktur a jednak určitých souvislostí


3. vytvoření určité jednotné teorie       


 


Periodizace vývoje


- na člověka působí 3 základní činitele:


                                   1. Vlivy prostředí


                                               - výchova, klimatické podmínky


                                   2. Vnitřní biologické podmínky


- vrozené předpoklady, vlivy působící na jedince v průběhu období prenatálního, perinatálního a postnatálního


                                   3. Vlastní aktivita jedince


- činnosti člověka:


                                   - práce, hra, činnosti ve volném čase


 


Vývoj znamená změny v těchto složkách:


 


Zkušenost – souvisí s vlivem prostředí, malé dítě absorbuje vjemy bez přítomnosti Já --- vliv, ale zážitky si nepamatujeme, přijímáme je bezděčně. Kam se dítě narodí, má vliv na proces vrůstání do světa (např. specifické rysy jazyka – vliv na myšlení daného národa).


 


Zrání – postupná realizace geneticky naprogramovaných procesů v organismu (ve vitální složce vrozené procesy, které se vývojem uskuteční, např. puberta). Výzkumy, zda se dá zrání urychlit – nelze, je biologicky naprogramováno.


 


Věková norma – to, co je charakteristické pro dítě určitého věku (např. dítě 20 měs. jazyková slovní zásoba 100 slov).


 


Věkový trend – změna věkové normy v čase (způsob, jakým se dítě vyvíjí, jakým způsobem se mění věk. norma v čase, např. ve vývoji jazyka – 20 měs. 100 slov, postupně se snižuje na 80 slov --- tj. změna věkového trendu).


 


Psychologické metody -  pro vývojovou psychologii -  typická longitudinální metoda (dlouhodobá, dítě se zkoumá po dobu dlouhého časového úseku – 5 a více let) – výhodou velká přesnost a komplexnost, nevýhodou je dlouhodobost (může dojít ke změnám ve zkoumaných skupinách, změna zkoumajícího, možnost zrušení výzkumu) --- jiná metoda – průřezová (zkoumají se různé skupiny podle daného hlediska, např. podle věku) – výhodou rychlost, nevýhodou homogenizace skupin (stejné podmínky – počet dětí, pohlaví, zdrav. stav, podobné rodiny apod.


 


Periodizace vývoje (liší se v různých teoriích):


Vývojová stadia, v nichž dochází k charakteristickým změnám: 1. Prenatální období: splynutí mužské a ženské zárodečné buňky, vývoj plodu, trvá 9 měsíců, končí narozením, plod je aktivní – reaguje na změny polohy matky


 


2. Novorozenecké: první měsíc, adaptace na podmínky nového prostředí, novorozenec vybaven základními reflexy – uchopovací, sací, kontakt s matkou


 


3. Kojenecké: 1. rok, fáze otevřenosti a ochoty akceptovat podněty, které přináší okolní svět, primární rozvoj poznávacích procesů, hlavně vnímání, rychlý vývoj senzomotorický, emociální, kontakt s matkou i dětmi


 


4. Batolecí: 1. - 3. rok, výrazný rozvoj dětské osobnosti, motorika, komunikace, nápodoba, vrstevnické vztahy, rozvoj řeči, obohacuje se slovník, potřeba sebeprosazení, obecně platným normám se dítě učí pozorováním ostatních /napodobování/ i prostřednictvím informací o vhodném chování, rozvoj citu pro hudbu, začíná malovat, ve 3 letech dítě může začít chodit do MŠ – učí se větší samostatnosti, osvojuje si hygienické návyky


 


5. Předškolní: 3. – 6. rok, končí vstupem do školy, období iniciativy, hlavní potřebou je aktivita, sebeprosazení, osvojování norem, identita pohlavní role, velký vliv má prostředí, řeč, názorné myšlení, hra


 


6. Mladší školní: 6 – 11, 12 let, dospívání, sebehodnocení, vztahy


 


7. Puberta: do 15 let, biologické, psychické, sociální změny, významné hormonální přeměny, pohlavní dospívání, dívky dříve mentálně vyspělé než chlapci /o 2 – 3 roky/, hledání svého místa ve společnosti, v kolektivu


 


8. Adolescence: do 20 – 22, prohlubuje se racionalita, člověk si nachází své priority, své místo ve společnosti, osamostatňování, odchod od rodičů, prohloubení vztahů – manželství, v tomto věku především v 80. letech, dnes už později, volba povolání


 


9. Časná a střední dospělost: 20 – 25 až 40 – 45 let, zralost, realizace pracovní činnosti, manželství, rodičovství


 


10. Pozdní dospělost: 40 – 45 až 65 let, vrcholný profesionální vývoj, změna rodinných vztahů, odchod dětí s domova


 


11. Stáří: s prodlužujícím se věkem se hranice stáří posouvá, přibývá zdravotních potíží, menší pohyblivost, poruchy sluchu, projevy osobnostních rysů, často ztráta životních partnerů


 


 


Učení a jeho výsledky


učení – je to získávání zkušeností při utváření jedince během života, naučené je opakem vrozeného, výsledkem učení je změna chování a prožívání s trvalejším charakterem


 


výsledky učení – 1. vědomosti – soustava představ a pojmů, které si člověk osvojuje v souvislosti s vnímáním a myšlením


2. dovednosti – dílčí psychické předpoklady pro vykonávání určité činnosti


                           rozdělujeme         a) senzomotorické dovednosti – vyjadřují dovednosti


                                                      člověka, kdy dochází ke spojení vjemu s pohybem


                                                      b) intelektové dovednosti – řešení slovních úloh, učení


                                                      jazyků


                                                      c) sociální dovednosti – pomáhají člověku začlenit se


                                                      do společnosti


3. návyky – psychické předpoklady, které pobízejí člověka v určité situaci k určitým pohybům nebo způsobu chování


 


Druhy lidského učení -1. osvojování vědomostí, učení poznatkům


2. senzomotorický učení


3. učení intelektovým činnostem


4.sociální učení


 


Průběh učení – opakováním se člověk přibližuje optimální podobně 1. snižování počtu chyb


                                                                                                               2. zrychlování činnosti


                                                                                                               3. zlepšování kvality


                                                                                                               osvojených dovedností


                                                                                                               4. zmenšování únavy z


                                                                                                               činnosti


 


Vlivy působící na výsledky učení -    1. prostředí


                                                            2. psychický stav


                                                            3. časové omezení


                                                            4. dispozice


                                                            5. osobnostní předpoklady


                                                            6. motivace


                                                            7. předchozí učení


 


 


 



04.03.2009 08:44:22 | Autor: Tomáš Lörincz | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod