« Úvod | Nové stránky »

ZSV - 20B

Globální problémy


lidstva



Globalizace je proces integrace společnosti na vyšší geografické úrovni , než tomu bylo v předcházejících etapách vývoje společnosti . Globalizační proces je přirozený , nevyhnutelný a do jisté míry očekávatelný . Hnacím motorem je globalizace ekonomických aktivit , která propojuje výrobu a trhy různých zemí prostřednictvím obchodu se zbožím a službami a pohybu kapitálu a informací . Globalizace je otázkou teprve 2. pol. 20. stol. , kdy rozvoj vědy a techniky přinesl člověku vedle civilizačních předností zcela nová rizika a nebezbečí , která hrozí zánikem lidstvu , ale i všemu životu na Zemi . Globální problémy lidstva jsou tedy problémy neomezující se jen na jednotlivou zemi nebo kontinent , ale jsou celosvětové a jejich řešení je důležité pro celé lidstvo . Globálních problémů je mnoho a jsou navzájem propojené . Obecně je lze rozdělit do několika skupin :

1.Nebezpečí válečného konfliktu


V dějinách lidstva byla válka běžným prostředkem politiky , umožňovala prosadit ozbrojeným násilím zájmy států , národů a společenských skupin . Armáda a zbraně byly zárukou bezpečnosti . Ve 20. stol. však přináší moderní civilizace zlom ve vojenství a výrobě zbraní . Např. některé atomové nebo jiné zbraně hromadného ničení jsou schopny zničit moderní civilizaci a vrátit lidstvo do jeho počátků nebo vést k likvidaci živé přírody . Věda a technika umožňují výrobu zbraní , které je obtížné kontrolovat . Může dojít ke zneužití zbraní hromadného ničení organizovaným zločinem nebo teroristy . Současná ohniska napětí a konfliktů jsou především v tzv. třetím světě , ale i na Balkáně či na Kavkaze . Jsou to především země , kde nerozvinutá ekonomika a infrastruktura i životní návyky obyvatelstva brání demokratickému vývoji . Moci se ujímají domácí uchvatitelé , pučisté a vojáci . Obyvatelstvu slíbí jednoduché vyřešení všech problémů a pod náboženskou nebo etnickou rouškou postupují násilím ve svůj prospěch . Tento proces končí většinou humanitární katastrofou . Největší konflikty se odehrávají v nových státech Afriky , v Indonésii , v Čečensku nebo mezi Indií a Pákistánem . I přes pomoc různých vojenských a humanitárních misí , např. OSN , se situace ve většině míst nelepší . Součastná ohniska napětí a konfliktů jsou především v tzv. třetím světě. Ale i na Balkáně a Kavkaze. Součastné ekonomické problémy těchto zemí, které se vymanily z různých nadvlád jsou obrovské. Nerozvinutá ekonomika a infrastruktura i životní návyky obyvatelstva brání demokratickému vývoji. Moci se zde ujímají silou již domácí uchvatitelé, pučisté, a vojáci. Obyvatelstvu slíbí jednoduché vyřešené všech problémů a pod náboženskou nebo etnickou rouškou postupují násilím ve svůj prospěch. Tento proces končí většinou humanitární katastrofou obyvatelstva.
Nejvíce se rozmáhá zneužívání tzv. muslimského fundamentalismu, kde fanatičtí bojovníci ničí i za cenu sebeobětování, tak aby upozornily na svůj problém celý svět.
· Největší konflikty se odehrávají v nových státech Afriky (Mosambik, Alžírsko, Egypt) ale i v dříve prosperující Keni a Súdánu.
· Velký náboženský konflikt ohrožuje Indonésii, kde po referendu pro osamostatnění bývalé portugalské kolonie Timor došlo ke krvavému napadení ze strany části vládního vojska Indonésie.
· Nyní probíhá drama unesených turistů filipínskými separatisty, kteří se chovají zvlášť hrubě.
· V Evropě jsme stále svědky nedařícího se zklidnění konfliktu v kosovu. Kde naopak nyní Albánci odmítají soužití se Srbskou menšinou. (Kosovo patří Srbsku)
· Též probíhá vnitřní konflikty Afganistanu
· Na jižním Kavkazu zavládl zelený prapor Alláhův, ale Ruská vojska nemilosrdně vývoj v Čečensku vrátila pod svou moc.Konec konfliktu je v nedohlednu, protože čečenci se stáhli do hor a zahájily „partizánskou válku.Všeobecně se stále ukazuje, že změna boha nezlepší životní podmínky obyvatelstva. Přes pomoc různých vojenských i humanitárních misí OSN se situace ve většině, takto rozvrácených lokalitách nelepší.
· Nejnovější etnický problém se rozhořel v Zimbabwe. Místní bílí farmáři jsou veterány osvobozenecké armády (černoši) vyháněni ze svých prosperujících farem za morální podpory zvoleného presidenta Mugabe, který vyzývá bílé obyvatelstvo k odchodu ze země.
· Jedním mezinárodním problémem se stal konflikt Indie a Pákistánu bojujících o sporné území mezi těmito státy- jedná se o rozdělení Kašmíru.


2.Zajištění přírodních zdrojů a energie

S růstem lidské populace a rychlostí vývoje globální ekonomiky stoupá spotřeba vody , potravin , fosilních paliv , minerálů a dalších surovin . Ve většině případů jsou jejich zdroje omezené , což vede k jejich nedostatku . Závažný je například nedostatek vody a potravin . Hlad je jedním z nejhorších globálních problémů . Miliony lidí dnes v době vědeckotechnické revoluce trpí a umírá hlady . Jednou z nejvíce postižených oblastí je území jižně od Sahary , tzv. pásmo Sahelu , kde jsou některé státy zcela závislé na potravinové pomoci ze zahraničí . Ročně umírá hladem asi 20 milionů lidí to je asi 50 000 denně .
Většina zemského povrchu schopná kultivace již slouží k produkci potravy . Zásoby ryb ve světových moří se rychle snižují nebo již byly zničeny . Na všech dostupných nalezištích ropy nebo zemního plynu se již těží . Větší část Země byla v rozvinutých oblastech přetvořena v důsledku ekonomického rozvoje . Zemědělství , lesnictví , průmysl , bydlení , dopravní síť vážně narušují nebo ničí přírodu . Mnoho méně rozvinutých zemí čelí vážným sociálním a ekonomickým problémům , které přináší nárůst populace a potřeba financovat rozvoj infrastruktury a tak často scházejí peníze na rozvoj . Dochází zde k tlakům na co nejrychlejší využití přírodních zdrojů . Nejúrodnější půda se využívá k pěstování komerčních plodin na export jako je např. káva . Ve vyspělých zemích zase zvyšuje tlak na zdroje především prudký růst životní úrovně a přemrštěná spotřeba obyvatelstva .


3.Devastace životního prostředí

Od doby , kdy člověk dokázal díky svému myšlení , technice a technologiím hledat nové způsoby jak využívat přírodu , stal se trvalým činitelem ovlivňujícím stav životního prostředí .
Původně ovlivňoval přírodu jen lokálně , později regionálně , ale v poslední době i globálně . Typickým projevem působení člověka na Zemi je trvalý úbytek lesů . V současné době jsou jím postiženy rozlehlé oblasti Evropy , Sibiře a především tropických deštným lesů . Od roku 1900 zmizela asi polovina tropických pralesů a ročně se vytěží asi 16 milionů ha . Likvidací lesů člověk získává půdu pro zemědělství jen na omezenou dobu , protože dochází k rychlé erozi , degradaci půdy i ke změnám klimatu . Příroda tím také ztrácí nesmírný genetický potenciál a dochází tím i k vymírání některých živočišných i rostlinných druhů . S lesy mizí i přirozená ochrana proti šíření stepí a pouští , dochází k poklesu podzemních vod a tím k nedostatku vody či dlouhodobým suchům . Devastace jednotlivých složek přírodní sféry má různou úroveň . Nejmenší rozsah mají změny v litosféře . Jsou koncentrovány do malých oblastí , např. v místech těžby surovin , ale vyvolávají totální změny krajiny.
Znečištění hydrosféry se liší poškozením povrchových a podzemních vod a množstvím a škodlivostí odpadů . Na rostoucím znečištění se podílí především průmysl a zemědělství , např. používání hnojiv a chemikálií na ochranu rostlin nebo havárie tankerů apod. Znečištění některých moří již dosahuje nebezpečných hodnot , především při pobřeží a velkých přístavů nebo v oblastech s těžbou ropy .
Znečištění atmosféry je nebezpečné zejména kvůli snadnému přenosu emisí na velké vzdále-nosti . Jedná se především o prach , oxidy síry , dusíku a některé látky v malých koncentracích , ale s velkým dopadem jako jsou např. freony . Působí na rozklad ozonu a tím vznikem ozonových děr . Další úbytek ozonu může mít ničivé důsledky pro Zemi , představuje totiž ochranu před škodlivým vesmírným zářením .
Hlavními zdroji znečišťování ovzduší jsou elektrárny , domácí topné systémy , továrny a spalovací procesy v automobilech a letadlech . Znečištění vzduchu má závažný dopad na lidské zdraví , zamořuje půdu , zabíjí stromy , .... . Některé látky , především oxidy síry a dusíku se mohou rozpouštět v mracích , čímž vznikají tzv. kyselé deště . Tyto deště mohou působit i ve velkých vzdálenostech od vzniku emisí a způsobují znečištění podzemních i povrchových vod a pramenů . Závažným problémem je tzv. skleníkový efekt a s ním spojené globální oteplování . Je to jev způsobený vysokou koncentrací oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře , čímž dochází k většímu zadržování tepelného záření a zvýšení teploty na Zemi . Následky je možno očekávat na celé planetě , může dojít k rozkolísání klimatu , změně režimu srážek ( místní sucha nebo záplavy ) , rozšiřování pouští , k zesílení a změně výskytu tropických bouří a k tání ledovců , což vede ke stoupání hladiny světového oceánu a tím k ohrožení některých pobřežních oblastí nebo celých ostrovů . Z lidských činností by asi nejvíc utrpělo zemědělství , které je velice citlivé na změny klimatu . Globální oteplování je zčásti přírodní proces , ale člověk na něm má značný podíl a mohl by jej zpomalit i zastavit především snížením emisí skleníkových plynů . To souvisí s průmyslovou činností například s využitím alternativních zdrojů energie místo spalování fosilních paliv , ale i se způsobem života např. využívání automobilů .Mnoho mezistátních smluv o omezení emisí tak naráží na neochotu některých zemí , které se obávají zpomalení svého ekonomického rozvoje , jsou to především rozvojové země , ale i třeba Spojené státy americké , které produkují až 13 % všech emisí .

4.Nemoci a jiné civilizační jevy

Člověk je ohrožován řadou nebezpečných civilizačních chorob a jevů . Existuje mnoho nemocí, které není schopná i současná lékařská věda léčit . Jsou to především různá virová nemocnění, z nichž asi nejznámější a také nejnebezpečnější je AIDS , který se dnes vyskytuje na celém světě . Především v Africe a zemích třetího světa , které nemají prostředky na osvětu a léky na něj umírají tisíce lidí . Přibývá i nemocí způsobených lidským způsobem života , např. rakovina z kouření atd.
Umělé životní prostředí člověka přináší mnohá rizika z dosud neznámých chorob , ale hrozí také vznikem nových nemocí . Chemické jedy , fyzikální záření poškozují nejen lidské zdraví , ale zasahují i do genetického kódu člověka . Roste počet dětí , které se rodí s vrozenými vadami a dědičnými nemocemi . Lidé vědomě přijímají jedy ve formě drog , alkoholu , tabáku a zneužíváním léků . Dalším problémem je celková urbanizace Západu a s ní související fyzická degenerace a stoupající počet sebevražd . Je paradoxní , že člověk jako biologický organismus na nejvyšším stupni vývoje dokáže škodit nejvíce sám sobě .


5.Sucho a hlad

Sucha způsobují neúrodu zemědělských plodin a vysychání pastvin. V rozvojových zemích, ve kterých je většina závislá na samozásobitelském zemědělství, mohou dlouhotrvající sucha způsobit všeobecné hladovění a smrt.

Meteorologové definují sucha jako období, kdy průměrné dešťové srážky v nějaké oblasti značně poklesnou pod normální množství po dosti dlouhou dobu. Sucha mohou mít za následek snížení stavu vody ve vodních tocích, jezerech a v pramenech, které jsou napájeny ze zásob podzemních vod. Také způsobují mnohá strádání, zvláště pak jestli dojde k poklesu vlhkosti půdy. To způsobí neúrodu a nedostatek půdy pro pastvu hospodářských zvířat. Tyto katastrofy se nazývají „zemědělská sucha“. Ale i prudké deště po suchu způsobí katastrofu. Voda steče po vyprahlé půdě a rozvodní řeky. Poté vznikají ničivé povodně.
Právě sucha jsou hlavní příčinou hladomoru v Africe a v některých částech Asie, včetně Číny a Indie. Hladomor je definován jako období dlouhotrvajícího nedostatku potravin, který vede k hromadnému hladovění a úmrtí obyvatelstva. Velké hladomory jsou však obvykle důsledkem několika činitelů najednou, například když se k nedostatku dešťů přidá válka.
K největšímu hladomoru došlo v Číně v letech 1959 až 1961, při kterém zemřelo přibližně třicet milionů obyvatel. I u tohoto hladomoru sehrály svoji roli záplavy a sucha, ale většina odborníku se nyní domnívá, že hlavní příčinou byl rozvrat produkce potravin způsobený pokusy vlády násilně kolektivizovat čínskou zemědělskou populaci. V některých částech Afriky, Asie a Latinské Ameriky převládá podvýživa a hlad. To vede k vysoké kojenecké úmrtnosti a k předčasným úmrtím. Velká sucha způsobující hladomory existující problémy jen zhoršují.
Během hladomoru je však zřídkakdy skutečnou příčinou smrti pouze hladovění. Lidé oslabení hladem totiž podléhají různým nemocím, jako je dehydratace způsobená průjmem nebo mající jinou příčinu. Lidé jsou rovněž náchylní k epidemiím takových nemocí, jako je cholera, tyfus, chřipka a dokonce i spalničky, jež všechny mohou znamenat smrt. Jako první umírají většinou staří a mladí lidé. Děti, kteří přežijí nemoc zvanou kwashiorkor (dětská choroba způsobená nedostatkem proteinů v potravě), mohou být po celý zbytek života postiženy fyzicky i mentálně.
Největší sucha zase vznikají hlavně v Africe, kde jim je vytrvale vystaveno asi dvě třetiny půdy a kde jsou dešťové srážky velice nepravidelné, a to i v letech, kdy není sucho. Jedna taková obrovská oblast je např. Sahel, který leží mezi Saharou a vlhčími tropickými oblastmi západní a střední Afriky. Rozprostírá se od Senegalu a Mauretánie na západě přes Mali, Burkinu Faso, Nigérii a Čad až po Súdán. Od severu k jihu měří Sahel mezi 300 až 500 km. Mezi další postižené oblasti patří takzvaný Africký roh tvořený částí území Etiopie a Somálska. Také Čína, Indie, ale i některé části Střední a Severní Ameriky trpí suchem. Další polosuché oblasti jsou ukrajinské stepi, či v Jižní Americe oblasti severovýchodní Brazílie.


6.Růst populace
Populační růst je označován za jeden z prvořadých globálních problémů . Roku 1850 dosáhl počet obyvatel poprvé 1 mld . K dosažení druhé stačilo jen 75 let a v roce 2000 na Zemi žilo 6 mld lidí . Pokud bude tento enormní růst pokračovat , v roce 2030 bude počet obyvatel tvořit 12 a v roce 2100 asi 50 mld. lidí . Tento rychlý růst je způsoben snížením úmrtnosti , zlepšením výživy a zdrav. péče . Největší nárůst obyvatelstva zaznamenávají především rozvojové země v nichž došlo k rozvoji průmyslu teprve nedávno . Kromě nárůstu populace dochází také k přesunům lidí do měst . Po roce 2000 žije ve městech asi polovina všech lidí . Příliv lidí do měst je nejvýraznější opět v rozvojových zemích , kde města rostou obrovským tempem , ale spojeným s nedostatkem prac. příležitostí , chudobou , drogami a alkoholem , kriminalitou , kulturním vykořeněním a ztrátou identity . Mnoho lidí žije v chudinských čtvrtích , tzv. slumech bez jakékoli infrastruktury v nepředstavitelné chudobě . Současná rychlost růstu populace nemůže pokračovat , aniž by se poškodil planetární ekosystém a ještě více se nesnížila životní úroveň lidí . Populační exploze má za následek ještě větší růst průmyslu , rychlejší těžbu přírodních zdrojů a nárůst znečištění životního prostředí .




Chceš být informován/a o novinkách z mého blogu? Přidej se k mé FanPage na FaceBooku.

04.03.2009 08:48:46 | Autor: Tomáš Lörincz | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod