« Úvod | Nové stránky »

ZSV - 22A

Sociální struktura



Sociální struktura - je soubor sociálních statusů a s nimi spojených rolí. Je stabilní charakteristikou daného sociálního systému. Odlišení stálých rysů sociálního systému od proměnlivých vlastností lze využívat při komparaci různých sociálních systémů či sledování vývoje sociálního systému.


 


Některé sociologické školy považují sociální strukturu jen za analytickou kategorii v myslích badatelů a zpochybňují její existenci mimo myšlení jednotlivců.


 


Sociální role, sociální pozice


je jednání v určité pozici nebo situaci, jež odráží očekávání ostatních členů skupiny


Chování v rámci pozic = sociální role (ustálené chování). Shrnuto v bodech:



  • normativní a hodnotový systém skupiny (normy formální x neformální, vnější či vnitřní)


    • systém pozitivních i negativních sankcí (k posilování norem, odměny x tresty)

    • vědomí příslušnosti ke skupině (a skupinové odlišnosti) — vlastní identita skupiny (hodnoty, kultura, …)

  • členové dané kultury řeší dané problémy podobným způsobem, akceptují způsoby řešení kulturně předávané

  • skupiny a společnosti nejsou sociálně homogenní útvary, různí lidé v nich zaujímají různé pozice

  • role jsou tedy sociálně specifikované instituce

  • zakladatelé teorie sociálních rolí: G. H. Mead, R. Linton (polovina 30. let 20. st.)

  • výkon rolí zajišťuje spolehlivou předvídatelnost lidského jednání

  • konec 30. let — koncepce rolí se stává součástí Parsonsnova strukturálního funkcionalismu

  • dělení rolí:

1.     role připsané (pohlaví, věk)


2.     získané (prestiž)


3.     vnucené (vojenská služba, nezaměstnanost)



  • oblast sociálních rolí se od konce padesátých let stává polem studia sociálních konfliktů

Konflikt sociálních rolí


Konflikt rolí nastává, jestliže očekávání, spojovaná se dvěma různými rolemi, vykonávanými toutéž osobou, nelze sladit. Konflikt lze oddalovat, pokud se daří nositeli role realizovat své obtížně slučitelné role před různým publikem



  1. intra-sdělovatel konflikt: určitá osoba má ze sestavy role vůči jejímu nositeli navzájem neslučitelná očekávání a není ochotna rezignovat na žádné z nich

  2. já-role konflikt: konflikt mezi potřebami či schopnostmi nositele rolí a očekáváními, která druzí s jeho rolí spojují; osobní důvody znemožňují těmto očekáváním dostát

Sociální rituály


Zakladatelem termínu je E. Durkheim.


Rituály stmelují celé skupiny, vytvářejí společné duševní rozpoložení —> uvádění vědomí do kolektivního stavu. Význam mají z hlediska sociální kontroly.


Účast je závazná, neúčast znamená vyřazení z vlastní kultury. Dělení rituálů:



  1. oslavné rituály — úspěch v určitém jednání (vítězné tance, promoce, oslavy narozenin)

  2. rituály nebezpečí — stmelování skupiny v kritických situacích (dešťové tance, velká část politických manifestací)

  3. rituály přechodu — zajištění plynulosti a stability po čas změny (křty, svatby, pohřby)

  4. trestní rituály — stmelení spravedlivých a posílení platných norem (soudy, pomsta, proklínání)

  5. rituály úcty — jednostranné (vůči nadřízeným, symbolům celku)

  6. vzájemné rituály — zdvořilé jednání

Deviace


Autorem je opět E. Durkheim. Zabýval se způsoby jednání, které jsou zdrojem vnějšího nátlaku na jednotlivce, zkoumal prostor sociálních sil a omezení. —>



  • společnost funguje na základě norem (zákony, pravidla, rodinné zvyklosti, umělecké žánry)

  • deviace = odklon od norem

  • pozitivní deviant = disident

  • normy umožňují fungování společnosti

  • mezi normy patří např. zvyky, osvědčené postupy, žádoucí chování

  • sociální kontrola = obranný systém, kterým se společnost chrání, aby nebyly normy porušovány

Deviace


V určité míře je ještě přirozená, pozitivní. De facto jde o chování s trvalými konflikty se společností. Příčiny:



  • biologická revoluce


    • Sheldon — navázal na Kretschmera

    • nejnáchylnější k násilí je podle něj atlet

    • spojitost s počtem chromozómů — nesmyslné

    • vrozené předpoklady

  • psychologická revoluce


    • probíhá od narození — psychopatické vlastnosti (bezcitnost, potěšení z násilí)

    • podle Freuda vznikají psychopatické rysy v době Oidipovského komplexu

  • sociologická revoluce


    • výskyt deviantního chování se zvyšuje, když je společnost abnormální; v dobách proměny osobnosti (pubescence); stresu

    • člověk, který není schopen socializace, volí náhradní způsoby

Sociologické teorie:



  • diferenciální asociace


    • společnost je složená ze subkultur

    • kriminální chování je naučené — v primitivních skupinách, skupinách vrstevníků

  • anemie jako příčina zločinu


    • Merton: zločinec je normální, ale ve společnosti chybí pevné normy —> desorientace —> deviantní chování

    • napětí mezi normami, protikladem norem vzniká sociální realita —> reakce: nepřístupné postupy vedoucí k úspěchu zavrhnutí přijímání postupů a cílů (—> fluktuant); vytvoření nových cílů a postupů

  • nálepkování (teorie vytěsnění)


    • deviace chápána jako proces interakce mezi deviantní a nedeviantní částí populace

    • hlavní aspekt: kdo představuje síly zákona

    • pokud je nálepkován jako deviant, později se uchyluje ke kriminálnímu chování

    • proti:


      • ztráta konkrétních okolností k trestnému činu

      • nálepkování nemusí být následkem deviantního chování

      • typy etiket jsou dány také historickou dimenzí

      • deviantní člověk volí kriminální chování naprosto racionálně (nechce se mu pracovat,…)

absolutně rovná společnost neexistuje


v méně rozvinutých společnostech sociální rozdíly nejsou až tak velké a naopak


všechny pokusy o rovnost v historii ztroskotaly


 


struktura společnosti - rozvrstvení, rozdělení lidí do určitých skupin, vrstev = sociální stratifikace


v historii 3 společenské vrstvy:             a/ kasty


                                                           b/ stavy


                                                           c/ třídy


 


a/ vznik ve starověké Indii


    kasty - dělení podle bohatství, původu


                přísné odlišení ve všech stránkách spol. života (oblečení,...)


                příslušnost ke kastě je dědičná


                uzavřené vrstvy, lidé z různé kasty nemohou mezi sebou uzavírat manželství


 


b/ vznik ve středověku


    vrstvy obyvatel rozlišení v původu, právech, výsadách


    měšťanský - střední stav


    aristokracie (šlechta) - horní stav


    církev - horní stav se zvláštními privilegii


    podaní - nízký stav


 


    přechod z nižšího stavu do vyššího není možný


 


c/ vznikly s nástupem kapitalismu, 19. století, učení Marxe


    2 třídy podle vztahu k výrobním prostředkům


    značně zjednodušené


 


    Max Weber (2. pol. 19. stol.) hovoří o více hlediscích, které určují rozvrstvení člověka do třídy


    věkové, vzdělání (v dnešní době nedohodnoceno), povolání


 


    třídění:


    a/ objektivní                 hlediska


    b/ subjektivní


 


    b/ společenské hodnocení - podle vnějších znaků (např. auto), nejsou zcela prokazatelné


        vědomí druhu - příslušnost určena tím, co si o sobě myslí jedinec (např. by se rád viděl v horní vrstvě)


 


    a/ teorie objektivní - ekonomické ukazatele - výše příjmů, vzdělání, prokazatelné


 


 


dnešním společnostem vlastní sociální mobilita - pohyb mezi sociálními pozicemi ve spol. struktuře


horizontální - nemění se postavení na společenském žebříčku


vertikální - jde o společenský vzestup nebo sestup


 


profesní mobilita - kariéra - učitel --- ředitel


dnes už vrstvy nejsou tak přísně uzavřené


 


společnost -     nejobecnější pojem sociologie


                        větší lidská jednotka


                        teritoriálně organizována a obnovována


                        přesahuje svým trváním život členů, jednotlivce


                        přichází noví členové


 


minorita -         menšina, menší část celku, př. národnostní menšina


 


elita -               malá část společnosti


                        vybraná část osob, které něčím vynikají


 


SPOLEČENSKÉ ROLE


= způsob našeho jednání, chování, které je ostatními členy skupiny za určité sociální situace očekáváno


každý člověk má během života několik společenských rolí


různost rolí - rodičovská, syn, dcera, babička  x  brankář, kamarád


 


spol. role dělíme:          1. skupinové - učitel, studenti


                                   2. individuální - role matky, otce


 


prolínání do spol. rolí - společ. role bratra, učitele, zároveň i rodiče


některé role jsou nucené - role sestry  x  bratra, člověk různého stáří


některé role si člověk volí: profesní


některé role jsou ve vzájemné spojitosti:           matka --- syn, dcera - musí být 1. matka


                                                                       učitel --- student


 


                                   1. krátkodobé role - př. návštěvník v kině


                                   2. dlouhodobé role - př. rodiče, syn


 



04.03.2009 08:50:41 | Autor: Tomáš Lörincz | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod