« Úvod

ZSV - 24A

Sociální útvary



(skupiny, davy, rodina, instituce + organizace)

Skupinová společnost
- až v 2.pol. 19.st. se o nich začíná mluvit, do té doby se uznávalo třídění na stavy.
- skupinová společnost je postavena proti stavovské společnosti
- je typická pro moderní občanskou společnost
- žádoucí je pluralita (množství) skupin

Interakce - v každé skupině dochází k mnoha interakcím = k mezilidským kontaktům, ke vzájemnému ovlivňování
- sociální interakce uspokojuje základní potřeby člověka
a) eroticko-sexuální potřeba (potřeba přijímání a projevování lásky)
b) potřeba závislosti (potřebují přijímat pomoc)
c) potřeba dominance (ta převažuje, snaha být uznávaný a dělat rozhodnutí - mít vliv ve skupině)
d) potřeba afiliace (fyzický kontakt, př. nejdu sám do kina)
e) potřeba agrese (chuť škodit, ničit, útočit, překážet)
f) potřeba sebeúcty (být ohodnocen někým koho uznávám)

Znaky skupiny
skupina = seskupení lidí, kteří mají vědomí sounáležitosti
znaky
1. interakce (v každé skupině množství interakcí)
2. společné cíle (existují i dočasné cíle)
3. vědomí příslušnosti ke skupině
4. určitá organizovanost skupiny
5. společné hodnoty
6. společné normy a disciplína

Třídění skupin
a) skupiny - malé (30-40 lidí, př. třída)
- velké
b) skupiny - formální (jsou organizované, mají řád, př. vojna, škola, třída)
- neformální (parta na diskotéce)
c) skupiny - členské (skupina, kde jsem členem)
- referenční (nutnost spojení, vědět o ní, ale nejsme členy)
d) skupiny - primární (rodina)
- sekundární (ostatní skupiny)

Znaky primární skupiny
- malá skupina
- členové se znají, tváří v tvář
- intimní vztahy
- dlouhodobé trvání
- motivem členství je uspokojení
- členové se angažují celou osobností (bytostí)
Pozn. primární vztahy mohou vznikat v rámci jiných skupin.

Sekundární - asociace - polit. strany
- etnické skupiny - národ
- třídy - dělníci, zemědělci, inteligence

Vliv skupiny
- každá skupina vede k tzv. menšímu nebo většímu skupinovému konformismu (to znamená, že přizpůsobujeme své názory většině ve skupině), jedině silnější osobnosti se dovedou vzpříčit vlivu skupiny
- každá skupina si samovolně vytváří svého vůdce
- každá skupina má své normy za jejichž porušení uděluje sankce

Davy
= sociální agregáty
- shromáždění osob na jednom místě na základě téhož podnětu
- jsou to osoby spojené prostorovou blízkostí

Le Bon - kniha Psychologie davu (v ní vytvořil teorii davového chování, 1. rys - ztráta vlastní individuality
2. rys - převaha primitivních instinktů a teorií nad racionalitou
3. rys - ztráta rozumové kontroly a morální odpovědnosti
důsledek - člověk je v davu anonymní a proto má pocit bezpečí před sankcemi

Davis - 1. davy plánované (mají společné místo a společný zájem)
a) posluchačstvo
b) povolená demonstrace
2. davy neplánované (mají společné místo a zájem)
a) divácké davy (autohavárie - čumilové)
b) panické davy (požár atd., mohou se utvořit na základě neadekvátního podnětu)
c) obtěžující (fronty, návaly)
3. davy nezákonné (musí být nezákonné od samého počátku)
a) aktivní expresivní (nepovolené demonstrace, loupení, lynč)
b) nemorální (orgie, opilecké sedánky, toxikomani)

Rodina
- je to primární skupina, která má nezastupitelnou úlohu v socializaci člověka
- životním zájmem společnosti je stabilní rodina
- rodina se v moderní společnosti stává institucí jejímž prostřednictvím vykonává společnost určitý tlak na jednotlivé členy, neboli předepisuje jim pravidla (týká se to manželství, práv dítěte a rodiny jako celku)
- rodina je tedy jeden z klíčových subsystémů společnosti

Funkce rodiny
1. biologickoreprudukční (zajišťuje potomstvo a uspokojuje sexuální potřeby)
2. ekonomická funkce (společné hospodaření, dělba práce)
3. socializačně výchovná (dochází ke kulturnímu přenosu, předávají se tradice, zvyky, hodnoty)
a) osvojování si jazyka
b) vybavuje člověka určitým sociálním statusem (příslušností určité vrstvě nebo etnické skupině)
c) provází člověka celý život i když se jedinec stává nezávislým a zakládá vlastní rodinu
4. funkce emocionální (uspokojení citových potřeb člověka, vědomí jistoty uznání a vzájemné pomoci)
Rodina je jádrem domova.

Krize rodiny
Projevuje se především vysokou rozvodovostí manželství = vznik mnoha neúplných rodin.
Důvody:
1. nevěra
2. mládí novomanželů
3. materiání obtíže (problémy s bytem, menší příjmy)
4. vysoká zaměstnanost žen (mnohá manželství jsou dvoukariérová)
5. naivní očekávání, že frustrované potřeby kompenzuje rodina (neúspěch v práci nebo složitost a náročnost moderní společnosti, moc svobody)
6. nadhodnocení (přecenění) lásky a emocí

Instituce
Sociální útvary se zvláštním postavením, nemusí jít přímo o seskupení lidí.
Charakteristika 1. organizující a řídící složky společenského systému (školství)
2. tvoří jádro nebo osu dané kultury a zajišťují její přežití a reprodukci
3. přispívají k integraci a stabilizaci společnosti
4. zachovávají systém a řád

Nejvýznamnější instituce - manželství
- rodina
- soukromé vlastnictví
- stát

Podle funkcionálního pojetí jsou také významné instituce, které mají významnou roli při zachování řádu :
- soudy
- policie
- armáda
- církev
- kulturní a vzdělávací instituce

A.Gehlen - instituce se řídí kulturou, předávanými vzory jednání, které fungují jako určité recepty na uspokojování potřeb. Předem určují jaké chování lidí je vhodné. Také zajišťují jeho akceptaci.
Instituce jsou racionálně zdůvodňovány, nejde o tradiční nebo afektivní typy soc. jednání.

Organizace a byrokracie
Oproti institucím jsou organizace konkrétní útvary, někdy velmi rozsáhlé (např. armáda)

Charakteristika organizace :
a) mají charakter členství (škola)
b) jsou orientovány na dosahování cíle
c) existuje v nich řídící centrum (pozice v řídícím centru prestižní)
d) mohou vytvářet velmi složité struktury (Chemopetrol)
e) budují si svou vlastní identitu nebo image (zdůrazňují určité hodnoty, tradice, zakladatele nebo slavné členy)
f) jsou zde významné mocenské vztahy
1) násilí (teroristická seskupení)
2) přísná, ale legitimní pravidla (armáda)

Zprávu organizací uskutečňuje určitá skupina lidí, které říkáme byrokracie.

M.Weber - ji chápal jako ideální, moderní, racionální správu společnosti, přičemž zdůrazňoval výhody (rozdělení kompetencí, odvolatelnost úředníků, neosobní pravidla)

Karl Merton - americký sociolog, kritizuje byrokracii
1) jako nefunkční (obrací se proti původnímu účelu)
2) jako časem ztrácející pružnost a věcnost
3) jako "trénovanou neschopnost"

M.Crozier - fr. Sociolog, v 60.letech už píše o byrokracií "zablokované" společnosti, což znamená, že byrokracie se chová ochranářsky (hájí svou moc), úředníci mezi sebou bojují o prestiž, peníze a moc, úředníci se stávají "rafinovanými" hráči.

Bez byrokratického řízení se žádná organizace neobejde. Měla by usilovat o vyvážení mezi rutinou a inovací.


 


 



04.03.2009 08:52:53 | Autor: Tomáš Lörincz | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod