Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
ok

Komentáře

Vaše jméno:
Váš e-mail:
Text:
počet komentářů: 23
02.02. 13:32 | autor: eliz
Ahoj, na tvoj blog som narazila čisto náhodne pri vyhľadávaní info o filme Colette - a nakoniec som ho čítala celú noc. Je naozaj obdivuhodné, ako si sa vyhrabal zo svojho osobného pekla a našiel v sebe silu a odvahu žiť tak, ako ti srdce prikazuje. Tvoje príbehy z komparzov sú skvelé. A dám ti malú radu - ak ich raz budeš chcieť vydať knižne ( čo by bolo nepochybne zaujímavé čítanie), rázne texty skráť. Inak strácajú dynamiku. Pár rokov som robila jazykovú redaktorku a máš v sebe veľký potenciál, tak ho skús využiť. Pridaj humor a nadhľad. A máš bestseller.


16.01. 17:44 | autor: Markéta
Ahoj Tome, musím říct, že tvůj příběh, který jsi napsal a veřejně hodil na net... no WOW!!! Jako nemám slov, tak otevřená zpověď o tom, jak svou orientaci prožíváš a jak to brali rodiče a tak. Jsi úchvatný človíček :-) Někteří díky rodičům trpí a ty sis stál za svým (nadále stojíš) a prosadil sis svou, že jsi jaký jsi a nehodláš to potlačovat! Tohle by měl přečíst kdejaký maník, co je proti "vám" zaujatý Dyť na tom není nic špatného, ale chápu matku. Matky chtějí pro své děti JEN TO NEJLEPŠÍ. Asi cítila zklamání, možná hledala chybu v sobě, co já vím co jí vedlo k takové reakci a k takovému chování... Nwm, co je na tom tak irituje?? :-( Je to normální, ne každej je na opačné pohlaví! Tyhle předsudky mě akorát dokážou nasrat. Já mám sice přítele, ale kamarádka je lesba a nemyslím si, že by byla nějak divná.. je s ní mnohem větší sranda. Ten člověk je víc uvolněný, víc v pohodě a myslím si, že to má i víc v hlavě srovnaný než kdokoli jinej Je sice pravda, že nesnáším typické GEJE! ty jejich blůzky, šátečky, kabelečkyy a do růžova a tak.. to ne! Chraň bůh! Každýho věc. Ale i tak, přes to všecko by měl mít člověk v rodičích oporu, ptž s tímhle se myslím těžko vypořádáš sám. Jak jsi psal, potřeboval jsi někoho, komu to můžeš říct, aniž by tě soudil. Já sama jsem u toho i plakala. Nwm proč, nedokážu říct ani v které části, ale plakala. Bylo to tak otevřený, až mi z toho šel mráz po zádech.. ta realita, že se rodiče nedokáží smířit s tím, že bys byl šťastný i s chlapem? Možná je lepší chlap než baba :-D


02.10. 12:16 | autor: Pavla
Je radost číst takto otevřenou zpověď člověka,který se i přes všechno, co v životě zažil, našel sám sebe a netají se tím. Že jsou v naší společnosti lidé, co jinou, než většinovou orientaci nejsou schopní respektovat. Chyba je v nich, oni mají problém a ne Ti, co mají "jinou" orientaci. Moc smutné ale je, když takového člověka nepřijme vlastní rodič... Kde je ta bezpodmínečná láska? Určitě se neztratila. Mamka Tě má určitě moc ráda, jen jí prostě trvá se s tou sitací vyrovnat... Možná se moc těšila na vnoučátka, které jí "pořídíš"... Možná dá moc na hloupé poznámky okolí... Možná si myslí, že se trápíš... To ví jen ona sama, dej jí čas (vždyť i Tobě samotnému trvalo, než jsi si to uvědomil, repektive přiznal sám sobě...), neztrácej naději...


21.03. 13:20 | autor: Karel N.
Jseš nemocnej... jdi se léčit poeto :-)) Sice drobet exhibicionista, ale tak to je spíš můj problém, že to nechápu, jak někdo může bejt tak otevřenej ohledně intimního života :-)


26.11. 11:49 | autor: Zdenča
Ahoj,akorát jsem si přečetla tvůj příběh. Je krásné,že se nestydíš o sobě takto psát. Je to moc smutný příběh. Mohla bych být tvou matkou a tak to prožívám z té druhé strany. Nestalo se mi to, mé tři děti jsou hetero, takže nevím, jak bych reagovala. Ale určitě vím a jsem si na 100% jistá, že bych své dítě nezařekla, ani nevyhodila a už vůbec né, abych ho přestala mít ráda. Prostě jsi takový, jaký jsi, jsi upřímný, nic netajíš a máš právo ve tvém věku prožívat lásku, i když je to stejné pohlaví. Mám několik kamakádů gayů a nevyměnila bych je, jsou skvělí a mám je ráda. Kdybych já byla tvoje matka, vždy bys byl můj milovaný syn a nikdy bych se tě nezřekla. Věřím, že tvoje maminka to také časem pochopí a bude vše zase jako dřív. Dej jí čas. A tobě přeji hodně štěstí, úspěchů a hlavně té lásky. Jsi fajn. Drž se.


26.07. 16:59 | autor: Petra
akurát som si to dočítala. normálne ma to dojalo, s akou suverenitou to píšeš. si prvý homosexuál, ktorého poznám. doteraz som si ani nevedela predstaviť, čo takto orientovaný človek cíti. už viem. je omnoho citlivejší ako ostatní a má rovnaké právo na dôstojný spoločenský a partnerský život ako "normálny" hetero. je mi ľúto, že sa s tebou tvoji rodičia nebavia, možno to potrebujú len prijať...pochopiť. musíš im v tom ale pomôcť aj ty....ukázať, že to nie je nič zlé....


06.05. 00:37 | autor: Luciška
Ahoj Tome, tak to byl fakt smutnej příběh a koukám že to tady plno lidí rozbrečelo ale ani se jim nedivim, taky jsem měla sevřený srdce :/ a jen jsem ti ještě chtěla říct, že v té cukrárně jsem si dělala srandu, znáš přeci muj humor :-D ale nevěděla jsem že to takhle dopadne :-) každopádně ti přeju hodně štěstí a snad se někdy brzy potkáme, třeba na třídnim srazu jestli někdy bude, páč se mi nějak nedaří tě zastihnout doma :-) tak se měj a ahooj :-)


15.04. 01:09 | autor: mili
Je to strašně smutný příběh,člověku to vhání slzy do očí a vůbec si nedokážu představit být v tvé kůži. Je to silný příbě, plný emocí. Tome já Ti přeju moc štěstí,od srdce.


03.11. 15:09 | autor: marcc5
Tak jsem si přečetl tvůj příběh, je to síla. Je to působivě napsaný. Jseš dobrej, že to takhle zveřejníš. Ale aspoň sis udělal sám ve věcech jasno a ostatní, pokud chtějí, tě lépe poznají. Je škoda, že to tvoji rodiče nemohou pochopit, ale tak třeba k tomu časem dojdou.. V dnešní době přeci jenom nebývají předsudky proti gayům tolik silné, ale přesto ještě nezmizely..


07.07. 21:19 | autor: Lukáš
Smekám. Hodně to na mě zapůsobilo. Spoustu věcí co si prožil se mi taky stalo. Doufám, že už budeš jenom šťastný a že budeš mít super kluka a jednou i Tvoji rodiče pochopí. :)


07.05. 22:41 | autor: babicka
Z tvého pohledu čiší strašná ješitnost, protože já bych nikdy nemohla urazit někoho, koho jsem měla celý léta ráda, i kdyby mě sebevíc ublížil, protože máma ti ubližuje z lásky. Ale to ty v tomhle vůbec nechápeš, protože myslíš jen na sebe. Vžij se do myšlení své mámy. Ona se s tím smíří... za čas, ale bude to trvat.


07.05. 22:36 | autor: Anna
Nuz, ako vacsina, co Ti napisala odpovede, ani mne sa nevyhli slzy. Si mladý, popasujes sa s tym, co Ta stretlo. A vies co sa hovori: co ma nezabije, to ma posilni. Ver mi, ze je to tak, hovorim z vlastnej skusenosti. Nejdem tu pisat, co postretlo mna, lebo to by bol dlhy pribeh. Tak isto od malicka som nemala na ruziach ustlane, ale takych je naozaj mnoho na svete. Mozno aj ti ludia, ktorí sa Ti zdaju stastni a spokojni nemali to v zivote vzdy lahke. Ja som sice teraz stastna, spokojna, som v pohode, uzivam si zivota. Ale to len preto, lebo to chcem. A ked budes chciet aj ty budes zit zivot taky, aky chces, len si ho musis pomenovat, aky chces, aby bol. Pomenuj si ho konkretne Mozno to vypada, ako trepanie, co Ti pisem. Lenze ver tomu. Nechcem Ti davat psychologicke, ci ine rady, typu pozitivneho myslenia a tak. Uz asi pol hodinu sa pokusam napisat nieco o vztahu rodicia a ty, ale vzdy ked nieco napisem tak to zmazem. Nesedi mi to, zacnem z inej strany a zas to zmazem. Nemam po kazdej napisanej vete Tvoju odozvu, tak sa mi to zda, ze pisem blbosti. A ked Ti napisem, ze vsetko bude dobre, vypada to, ze neviem, co napisat a ze sa opakujem. No nic, zamotala som sa poriadne. Si fajn chlapec, velmi citlivy, co nie je vobec na skodu a nic nenormalne. Vyuzi to vo svoj prospech a vytaz z toho, co mozes. Mas vela vnutornej sily, tak ju nenechaj len tak nicotne v sebe driemat. Nemusis sa ponahlat, bud trpezlivy, ked mas chut a napad pis basne, poviedky (vlastne to aj robis), niekedy sa Ti zidu. Ponukni vydavatelstvam. Ako vravim, vsetko ma svoj cas a aj ty sa dockas svojho stastia, lasky, pohody. Ved si este, len ako rastlinka, ktora este ani nazakorenila poriadne a len vykuka spod zeme slabo zelenou stonkou. Pracuj na svojich pevnych korenoch az potom na pevnej stonke, prvych listkoch, dalej listov, kvetov ......


22.04. 21:16 | autor: Vanci
Nemam slov:) Myslim, ze tohle vsechno muzu vystihnout jednim slovem:) "Smekám"


19.04. 23:32 | autor: Simona
ahoj..je ohromny jak si se zmenil a otevrel...je to moc dobre,protoze ti to urcite prospiva!..=)...vcera jsem si cetla,jak si prisel na to,ze jsi gay...rozplakalo me to,ale krasne...preji ti hodne stesti!!!....mam te rada....=)


17.04. 09:00 | autor: Vortik.txt.cz
Na gaye se vy:)...: Jsi chlap ne. A co se ti líbí je ok. Já jsem si musel nejprve najít novou rodinu a potom jsem si našel kluka a pak to na mě poznali a bylo to ok. Maminka tě má moc ráda a věř tomu, že je to jediná a nejlepší máma co ti dala 18let života. Teď plav jak ty chceš:). Ahoj JirkaUrba


16.04. 20:52 | autor: Mirek
Já jsem ten „jediný bratr, kterému se svěřoval“, když jsem toto začal číst, nebavilo mě to, ale poté jsem se začetl. Vše, co je v tomto příběhu popisované je velice citově napsané! Vím, čím jsi autor procházel. S veškerými problémy se mi totiž svěřoval. Stát se vrbou mohu, ale jak je psáno, je to dáno. Vidím svět z pohledu heterosexuála, to znamená, že mě se líbí holky. Také se za některou otočím to nezapírám, ale já ze svého pohledu na mužském těle nic nevidím. Hold nepochopím vždy a vše. Každý má svůj názor, svou osobnost, hrdost atd. Tomáše po přečtení tohoto příběhu zase vidím trochu jinak a obdivuji ho, že sem píše své osobní zážitky, problémy a celkově svůj život. Sám bych o tom takto nedokázal mluvit na veřejnosti jako Tomáš a obdivuji ho.


16.04. 17:41 | autor: Honza S.
Perfektní článek, hodně čtivý, dobře napsaný, velmi zajímavý. Škoda jen, že je podle skutečné události. Přál bych Ti něco lepšího. Ale tak celý život máš ještě před sebou, tak věřím, že ještě spoustu radostí a lásky zažiješ :-) Docela mě zajímalo, jak kluk přijde na to že se mu líbí kluci, tak děkuji za podrobné informace :-) Článek super !


15.04. 19:24 | autor: Anka
Ahoj, jsem tvoje spolužačka, upřímně si myslím, žes to měl a pořád máš hodně těžké, je vidět, že heterouši ani náhodou netuší jaký můžeš mít problémy, můj kamarád je taky gay a doma to asi řekne až ve chvíli, kdy bude už moci bydlet jinde, protože otec ho potom zaručeně vyhodí. Jinak jsem trochu rozpačitá z toho jak je tvůj článek otevřený, na to, že tě sotva zdravím jsem se toho o tobě dozvěděla možná až moc, ale každopádně je to tvůj blog a tvoje věc. Měj se a hodně štěstí! A.


15.04. 18:54 | autor: Lůca
Hodně to na mě zapůsobilo a zároveň tě hodně obdivuji v tom, že o tom dokážeš mluvit a všem se s tím svěřit. ;)


15.04. 17:52 | autor: Chris
ten příběh je smutnej... musím před tebou smeknout klobouk, to bych asi nikdy nedokázal. Chceš něco vědět? Když jsem to četl, brečel jsem.... hlavně na konci a také to, jak píšeš o znásilnění a žes to mohl říct jen bráchovi. Já nevím proč, ale vždy když vidím (čtu) něco smutnýho, nějak zvláštně se do toho vžiju a cejtím se, jako bych to prožil. Ale jak už jsem řekl, konec mě rozbrečel nejvíce...


15.04. 17:34 | autor: Áďa
pěkná práce, která mě donutila přemýšlet a hlavně utírat si slzy... jo, brečela jsem kvůli rodičům a jak jsi popisoval bráchu jako studnu. Dostalo mě, co všechno jsi mu řekl. Brrr nechtěla bych zažít takový dospívání a ani v dospělosti takový věci. Ale stejně, žes to vůbec dokázal napsat? Musely se ti vracet vzpomínky. Nedokážu si představit, že bych byla ve tvé kůži.


15.04. 17:23 | autor: Zuzka
co se týče stylistické stránky, je to perfektně napsaný a má to opravdu příběh, je to silný... palec nahoru... ale... zarazila mě jedna věc "Mirek byl jediný, kdo věděl, že mě jeden kluk znásilnil. Byl jediný, kdo věděl, že bojuji se zákeřnou nemocí HIV, a když jsem s touto nemocí byl v tom nejhorším, podal mi silnou oporu a poprvé jsem na něm poznal, že má o mně veliký strach. " ... ?


15.04. 00:05 | autor: Martin
Tohle se mi moc líbilo. Často jsem ve tvém vyprávění našel něco, co se naprosto shodovalo s tím, jak to probíhalo u nás a v mém okolí. Jsem rád, že jsem si mohl přečíst, jak to tenkrát bylo u Tebe.

ÚVOD | BLOGY | ČLÁNKY | O NÁS | PODMÍNKY SLUŽBY
© 2018 - obsah publikovaných příspěvků je duševní vlastnictví relevantních autorů - provozuje Zásobování a.s.